Senátoři od začátku vědí, že se zákon bude porušovat, říká prezident Šmucler k novele o zubařích ze třetích zemí

23. leden 2024

Dostupnost stomatologické péče v Česku chce řešit senátní novela, která má usnadnit zapojení zubařů ze zemí mimo EU do zdravotní péče. „Lékaři v periferních oblastech chybí, netýká se to jen stomatologie,“ upozorňuje zpravodaj novely, senátor Ivo Trešl (STAN). Vedení stomatologů je proti. „Musíme se zastávat pacientů bohužel proti senátorům, kteří jim chtějí spíš ublížit,“ říká prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. 

Podle současné praxe musí lékaři ze zemí mimo Evropskou unii získat uznání svého diplomu a složit aprobační a jazykovou zkoušku.

Podle novely, která je cílena zejména na stomatology z Ukrajiny, by mohli pracovat ihned po ověření vzdělání pod dohledem aprobovaného stomatologa a do tří let by si doplnili potřebné zkoušky.

Čtěte také

„To, co chtějí zavést senátoři, je, že sem přijde člověk z jakékoliv země, který neumí jazyk. Místo toho, abychom ty lidi aprobovali, a oni chtějí rychle aprobovat a rychle pracovat na pojišťovny, senátoři vymysleli, že náš doktor, který by mohl ošetřovat naše lidi, bude překládat z farsí nebo z ukrajinštiny nebo z ruštiny. Čili vlastně zablokujeme jejich kapacitu,“ upozorňuje Šmucler.

„Vím, o co jde. Jde o to, že tam ten doktor nebude. Čili senátoři od začátku vědí, že se zákon bude porušovat. Jenom říkám, že my tam přijdeme každý den na kontrolu. A první den třeba řeknou, že doktorka je náhodou nemocná,“ naznačuje.

Šéf České stomatologické komory si taky nemyslí, že by zahraniční lékaři o systém měli zájem. „My máme aprobační praxe, já za ně přímo odpovídám. A zdaleka nemáme nabídku těch míst naplněnou. Takže zahraniční lékaři se ani nehlásí,“ dodává.

Čtěte také

Trešl připouští, že se změna zákona bude týkat nízkých jednotek, možná malých desítek lékařů.

„Myšlenka předkladatelů byla obsadit ambulance ve městech o velikosti 5 tisíc obyvatel nebo vesnických obvodech, kde jsou třeba lékaři, kteří už jsou na sklonku své profesní kariéry a rádi by někomu ambulanci předali.“

„Pokud přijde erudovaný lékař, třeba z Ukrajiny, může se mu věnovat, zacvičit ho, má možnost vyzkoušet jeho zručnost, odborné znalosti a případně ho dovést k aprobační zkoušce, aby tam pak mohl vykonávat profesi samostatně. Možná je to idealistické, ale i ze své praxe se domnívám, že pokud by to pomohlo v 10 obcích, tak za mě dobře,“ konstatuje senátor za STAN.

Dostat zubaře na vesnici je prosté

Šmucler upozorňuje, že v obci s počtem 5 tisíc obyvatel se zubní lékař neuživí, potřebuje aspoň 1,5 tisíc pacientů. „Přes den v českých vesnicích nikdo není, ráno odjedou většinou do práce. Jsou tam babičky, které chodí k zubaři jednou za tři roky,“ vysvětluje.

Dostat zubaře na vesnici je podle něj prosté. Jde o to, aby zdravotní pojišťovny neuzavíraly smlouvy s lékaři, kteří chtějí otevřít praxi ve velkých městech.

Čtěte také

„My to už děláme. Je potřeba říct: ,Nedáme vám žádné smlouvy v Praze nebo v Rakovníku, ale bude to v té a v té obci.‘ A ten doktor musí převzít ten obvod. V normální zemi je to tak, že pojišťovna dá vybrat. Řekne: ,Chceš smlouvu? Tady je 10 míst v ČR a vyber si.‘ Ale u nás se to přiděluje většinou podle protekce,“ naznačuje, proč se nedostanou lidé do regionů, které by nejvíc potřebovali zubaře.

Novela je podle Trešla mířena právě na malé obvody. Stomatologové už ale podle něj nepřicházejí ani do měst o velikosti 15 či 17 tisíc obyvatel. A pokud přijdou, nežádají o smlouvu s pojišťovnou, ale začnou pracovat bez smlouvy a vybírají cash.

„Novela říká, že přímý dohled může vykonávat a zaměstnat lékaře ze země mimo EU pouze ten, který má smlouvu se třemi zdravotními pojišťovnami. I to je důležité. Nikdo nebude chtít pracovat do smrti pod dohledem. Motivace lékařů, kteří přicházejí, je složit v co nejkratší možné době aprobační zkoušku a začít pracovat sám na sebe. Vize je, že by praxi mohli převzít,“ naznačuje Senátor Ivo Trešl z hnutí STAN.

Šmucler připomíná, že Česko přijalo tisícovku ukrajinských zubařů a aprobovalo se zde nejvíc stomatologů z celé EU, a to v přepočtu na počet obyvatel.

„Takže je to u nás nejlehčí. Vědí to všichni. Dokonce vědí, že tu uznají i diplom, který je ze školy, která neexistuje, protože se to neověřuje. Ověřujeme to až u zkoušek. Podstatné je, že nám současný aprobační systém také nevyhovuje. Chtěli bychom to mít jako advokáti v ČR nebo jako všechny západní země, kde aprobuje Komora. A jsme je schopní za rok připravit. Ale představa, že sem někdo přijde, neumí ani slovo česky, neví nic o pojišťovnách a zvládne obvod o 1,5 tisíce lidí, je směšná,“ upozorňuje Roman Šmucler.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , kbr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.