Setí cínií není dobré uspěchat, jsou choulostivé, chlad jim může změnit barvu
Cínie (ostálky), ty pestrobarevné krasavice, jsou na nízké teploty háklivé. V době, kdy už na záhoně rostou karafiátky, hledíky a další chlad tolerující letničky, je hlídáme a chráníme. Ven je vysazujeme až tehdy, když se noční teploty trvale pohybují minimálně nad 12°C, ale raději nad 15 °C. Ve vyhřáté zemině na záhonech cínie počáteční skluz doženou. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
Když si vysejeme afrikány nebo salvie koncem února, v březnu, už touto dobou pokvetou nebo budou mít poupata. Potíž je s tím, že je musíme držet doma v teplotách mírně nad 15 °C, na dostatečném světle. Přechodné zachlazení (12 °C) je zas tak moc nepoškodí, čím jsou vyspělejší, tím se s ním vyrovnávají lépe.
Stejně můžeme rozpěstovat i cínie (ostálky). Ale ty se s chladem vyrovnávají mnohem hůře. Žloutnou, vytahují se, nerostou, těžko se pak sluníčkem a teplem resuscitují a vracejí k bujnému růstu. A tak cínie vyséváme raděj až teď (ve druhé polovině dubna), kdy je doma tepleji i když se už moc netopí.
Nažky cínií na den namočíme do teplé vody (cca 20 °C). Poté je vysejeme řídce do výsevního substrátu, asi 1 cm hluboko. Když vyraší a začnou tvořit prví pravý lístek, přepíchneme je. Do malých kelímků, do sadbovačů. Když za pár dnů prokoření, dáme je do větších.
Cínie držíme na světle, v teplotách nad 15 °C, s tím, že u nich nemůžeme tuto teplotu snižovat. Ve dnech s teplotou vzduchu nižší nesmíme ani větrat. Kdyby substrát vychladl, zpomalil by se růst kořenů, rostlina by dostala jinou barvu, bledla by, zažloutávala, zastavila by růst.
Další zajímavosti, týkající se výsevu cínií, si poslechněte v reportáži.
Související
-
Proč řezat jádroviny, když stromem proudí míza?
Mezi jádroviny patří jabloň, hrušeň, kdouloň, hloh, jeřáb, mišpule a muchovník. V dubnu jim dopřejeme takzvaný řez na plodnost.
-
Jarní řez meruněk, broskvoní a dalších peckovin se dělá v době od rašení do květu. Je to v pořádku?
Lidé se nás ptají, jestli je normální, že někdo na zahradě či v sadu řeže ovocné stromy v době květu. Je to ale v pořádku.
-
Preventivní postřik proti škůdcům a chorobám může zamezit zničení úrody ovoce
Ve stadiu rašení pupenů je třeba ovocné stromy ošetřit proti všem přezimujícím vývojovým stádiím škůdců: mšic, svilušek, mer, puklic, štítenek nebo píďalek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
