Setkání písma, fotografie a horniny. Co objevíme za obrysy média?

23. listopad 2021

Definice metodologických předpokladů, účast umění i „pokrok“ techniky a technologií. O možnostech komunikace a vzájemném vlivu mezi literaturou a medialitou, literární a mediální vědou, hovoří Milena M. Marešová s badateli z ÚČL AV ČR Richardem Müllerem, Stanislavou Fedrovou a Tomášem Chudým. Natočeno v září 2021.

Literatura se dnes ocitá ve zvýšené konkurenci a napětí s novými médii a technologickými trendy i souvisejícími způsoby vnímání. Převažujícími motivy se stávají tekutost, rozptýlenost a zrychlení. Jaké to nese důsledky – nejen pro literaturu, ale i pro myšlení o ní?

Této problematice je věnována kniha nazvaná Za obrysy média. Literatura a medialita. Vydalo ji nakladatelství Karolinum v koedici s Ústavem pro českou literaturu Akademie věd v roce 2020. Se třemi představiteli autorského týmu, Richardem Müllerem, Tomášem Chudým a Stanislavou Fedrovou, rozmlouvá Milena M. Marešová.

Čtěte také

Autoři publikace nejprve stáli před problémem, že literární věda používá pojem média jen povrchně, zatímco mediální studia naopak literaturu spíše přehlížejí. V druhém případě je důvodem to, že mediální věda je od samého počátku (Marshall McLuhan, Friedrich Kittler) poznamenána snahou odtrhnout se co nejrazantněji od tradičních principů výzkumu literatury. Proč však dosud nevíme, co je médium ve vztahu k literatuře? Část odpovědi spočívá v idealistickém dědictví literární estetiky a filosofie.

Tyto úvahy předurčují řešení dalších otázek: Zastarává dnes tedy literatura pod tlakem všeobecné digitalizace? Jak jsou stará média ovlivňována těmi novými? Nemohou naopak stará média působit na ta novější? Výzkum této problematiky probíhá na půdě Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR a zapojili se do něj rovněž badatelé z Ústavu české literatury a komparatistiky a z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK a z Filosofického ústavu AV ČR. Výzkum byl rovněž intenzivně konzultován se zahraničními odborníky na oblast mediality literatury, Johnem Guillorym z New York University, Irinou O. Rajewsky z Freie Universität Berlin a Larsem Elleströmem z Lunds Universitet.

Spustit audio