Sežerou čas, písmena i zoubky. Atlas domácích bytostí je hravou taxonomií šotků pro 21. století
Jeho tvorbu možná znáte z plakátů na filmy a festivaly pražských kin Aero či Oko. Nebo vám utkvěli v paměti jeho podivuhodní mutanti flóry, fauny a hudebních nástrojů z vizuální prezentace Pražského jara. Zvláštní stvoření kolem sebe ale grafický designér Martin Poláček vidí dál, zachytil je třeba ve svém Atlasu domácích bytostí.
Devítiocasá pakočka, Nočíčka, Žrout písmenek, Víly Šuměnky, Mimigodzila, Cukrblik nebo Plyšoň ‒ to jsou existence, které se často potloukají po našich obydlích – zejména po těch, kde se vyskytují i děti. Alespoň to tvrdí Martin Poláček ve svém Atlasu domácích bytostí, bohatě ilustrované knížce pro děti, která mapuje šotky, škůdce, pomocníky a podivníky 21. století. Vtipně při tom glosuje, kam se ztrácejí předměty denní potřeby, zapomenuté hračky nebo zmizelé sladkosti; nikoli zcela nenápadně, leč s ironií své čtenáře vede k čištění zubů, konzumaci zeleniny či pití čaje při nachlazení a rozvíjí jejich kreativitu při plnění úkolů, domýšlení nastíněných nápadů a dokreslování obrázků. „Říkal jsem si, že když existuje tolik knížek o přírodě, pohádkových postavách a o lesních skřítcích, mělo by být k dispozici také něco pro městské děti, které tráví i dost času doma. A potom už bylo jednoduché pozorovat ten domácí chod a sledovat, které bytosti se tam pohybují. Byla to ovšem náročná badatelská práce…,“ líčí autor, který svůj „výzkum“ prováděl už v době covidové.
Jak vznikl celý koncept? Jaké bytosti v Atlasu najdeme a na co se specializují? Z čeho vznikl výtvarný styl knihy? Testoval autor své vtípky na vlastních dětech? Co mohou malí čtenáři s knížkou provádět?
Související
-
Švédská novinářka Clara Törnvall pitvá v knize Autistky vlastní diagnózu i ženy na spektru obecně
Takzvané vysokofunkční autisty nás popkultura učí vidět jako nerdy se zájmem o počítačové hry, vesmír nebo jízdní řády. Ale projevují se tak i ženy s touto diagnózou?
-
Knihy mi jsou osudem. S každou další mám pocit, že ze sebe trhám kus masa, říká Radka Denemarková
„I mysl umí tančit kvapík,“ pomyslí si Božena Němcová, nebo John D. Rockefeller a George Sandová. Jaké kvapíky tančilo 19. století?
-
Knihy vědí víc než jejich autoři, říká islandská spisovatelka Sigríður Hagalín Björnsdóttir
Ostrov a Ohně, tak se jmenují dva česky vydané romány Sigríður Hagalín Björnsdóttir, které kromě toho, že se odehrávají na Islandu, spojuje i téma katastrofy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
