Šicí stroj tam byl dřív v každé rodině. Dnes se v Červeném Kostelci rodí budoucí módní návrháři
Dnes si budeme povídat hodně o módě a také o tom, kde se svému řemeslu učí budoucí švadleny, módní návrhářky a stylisté. Protože v Královéhradeckém kraji jednu takovou skvělou školu máme. Je to Centrum textilních technologií a oděvní tvorby Červený Kostelec.
A právě z Centra textilních technologií a oděvní tvorby v Červeném Kostelci k nám přijela učitelka Hana Košutová. A přivezla s sebou také jednu svoji žákyni Anetu Hornychovou. Co přesně, Aneto, v Červeném Kostelci studujete?
Studuji obor Modelářství, návrhářství oděvů. Chtěla bych být jednou skutečně módní návrhářka.
Pro módního návrháře je důležité umělecké cítění, ale záleží také na píli a svědomitosti. A jak je ten žák šikovný.
Hana Košutová, učitelka Centra textilních technologií a oděvní tvorby v Červeném Kostelci
Kdybychom měli představit školu v Červeném Kostelci, která už má letitou tradici, protože to určitě souvisí s tradici textilního průmyslu, který byl velmi slavný na Broumovsku, Náchodsku, Dvůr Králové nad Labem, takže i Červený Kostelec?
Ano, Červený Kostelec byl městem s velkou tradicí oděvního nebo textilního průmyslu, kde v každém druhém stavení byl tkalcovský stav. Byly tam malé textilní fabriky ještě za první republiky a ta tradice je opravdu veliká. Pár let po založení textilního podniku vzniklo učňovské středisko, už to bude 60 let, a to je tradice naší školy. Tedy nejprve šlo o učňovské středisko, potom z toho vznikla střední škola a dnes jde o Centrum textilních technologií a oděvní tvorby Červený Kostelec.
Dá se říct, kdy škola prožívala nejslavnější doby? Protože po revoluci v roce 1989 bohužel začal textilní průmysl upadat, všechny velké textilní továrny se začaly buď zmenšovat, nebo úplně zavírat. Kdy byla doba pro oděvní průmysl nejslavnější?
Hned po revoluci jsme měli ještě dostatek žáků, postavili jsme novou školu, která bude slavit příští rok 20 let. Byla to velká škola, měla šest dílen. Tam se učily dámské krejčové, pánské krejčové, pánský krejčí a švadleny. Přešlo se na pětileté studium, tři roky plus dva roky, to bylo už maturitní studium. A přešli jsme na střední školu, kde máme čtyřleté studium, které je zakončené maturitou.
Říkáte, že po revoluci to docela šlo.
To bylo ještě dobré, žáků bylo dost. Ale pak to začalo upadat, až v poslední době, kdy podniky už nemají tolik práce. Hodně výroby se převedlo do Číny.
Které obory se tedy dnes dají v Červeném Kostelci studovat?
Obor, který studuje Anetka, Návrhářství a modelářství oděvu, dále tam máme Styling, to je podobor. A máme Oděvní módní designér a styling a potom ještě Oděvní a textilní design, navrhování interiéru.
Tedy i bytové záležitosti.
Ano, začínáme i bytové záležitosti.
Co se týká oděvních a textilních oborů, tak je škola v Červeném Kostelci jediná v našem kraji.
Ano, už dlouhou dobu je to jedna jediná škola.
A jaký je zájem ze strany studentů? Máte i pánský obor.
Pánský krejčí a to už se u nás teď nenabízí. Nabízí se krejčová, dámská krejčová, dámský krejčí.
Já jsem se právě chtěl zeptat, jestli máte na škole i kluky.
Máme kluky, ale v návrhářství. Máme jednoho kluka ve čtvrtém ročníku a teď v prvním ročníku budeme mít jednoho hocha.
Máme tady před sebou také některé návrhy. To jsou, Anetko, vaše?
Ano, to jsou moje návrhy. Je to model ze sportovní kolekce, která byla zhotovena na počest 100. výročí vzniku republiky. Celou kolekcí se vine stuha trikolory, je to na tematicky z historie všesokolských sletů a vše je pojaté v moderním designu a se současným trendem.
Kolikátý ročník studujete Aneto?
Třetí ročník studuji. Takže mi chybí ještě jeden rok. A na konci studia maturita.
Proč jste si vybrala právě tento obor?
Já jsem pro to měla nadšení už od dětství. Asi ve druhé, nebo třetí třídě jsem si umanula, že jednou budu módní návrhářka a už mě to nepustilo. Byla to má vysněná škola. Dětský sen.
Šicí stroj doma také byl?
Určitě.
Už jsme říkali, že dříve byly tkalcovské stavy v každé druhé rodině. A v každé druhé rodině byl i šicí stroj.
V každé rodině byl šicí stroj. V té době se šilo doma opravdu všechno.
Dnes už to moc není, viďte?
Dnes už to tak není. Protože dřív nebylo k sehnání tolik zboží, tak si každý rád něco ušil. Dneska se dá více koupit.
Jak vypadá výuka u vás ve škole? Co všechno musíte žáky naučit po odborné stránce?
Začíná to nějakou výtvarnou přípravou, abychom uměli zachytit naše představy, co bychom chtěli vytvořit. Pak samozřejmě nějaké dějiny kultury, abychom vůbec byli v obraze, co se v kultuře a umění událo, a pak ovšem také nějaká praktická cvičení, aby návrhy, které se naučíme zachytit, abychom je také uměli zhotovit.
Čtěte takéCentrum textilních technologií a oděvní tvorby Červený Kostelec
Vaše škola se účastní i soutěží. Na jednu se teď chystáte. Kam to bude?
Chystáme se do Jihlavy na Mladého módního tvůrce. Na tuto soutěž jezdíme již 20 let a přivezli jsme si již spoustu ocenění v různých kategoriích. Každá škola si může vybrat, v které kategorii by chtěla soutěžit.
Co je paní učitelko nejdůležitější? Jaké jsou předpoklady pro dobrého studenta a potom i módního návrháře. Je to především umělecké cítění?
Ano, určitě je to umělecké cítění, záleží ale také na píli, jak je ten žák šikovný. Samozřejmě musí být i svědomitý a musí se tomu věnovat nejen ve škole, ale i doma.
Každý prožíváme denně spoustu emocí. Ty děsivé nás užírají a brání tomu, abychom prožili naplno krásu a lásku.
Aneta Hornychová, studentka Centra textilních technologií a oděvní tvorby v Červeném Kostelci
S čím jedete teď do Jihlavy, Aneto?
Na soutěž do Jihlavy jsme právě zhotovili onu novou sportovní kolekci, o které jsme se bavili. Ta je navržena k výročí 100 let republiky. A potom ještě jeden model na téma emoce, který představuje takový souboj emocí v každém z nás. A je to dobrá a zlá stránka člověka.
Znáte zpěvačku Lady Gaga? Ona měla jednou ušité šaty dokonce z hovězího masa. Do jakých materiálů si troufáte vy u vás na škole?
Tak do masa asi ne. Většinou jde převážně o textilní materiál. Z textilu je spousta materiálů, který jsou vzhledově zajímavé. Ale samozřejmě používáme i netradiční materiály, různé plasty, máme třeba dokonce i kolekci s betonem.
Jak se šije z betonu?
Šaty jsou zhotovené z netkaných textilií, mezitím je natažená perlinka a na ni je normálně nanesen beton.
Kdyby vás teď slyšela Lady Gaga, tak by si ty vaše šaty možná oblékla při udělování dalších cen MTV. Ale pozveme ještě zájemce k vám do školy, protože vy jim ji chcete ukázat. Den otevřených dveří chystáte.
Ano, rády bychom je pozvali na tento na pátek 23. a sobotu 24. listopadu na Den otevřených dveří. Začíná v pátek ve 12 hodin a končí v 18 hodin a v sobotu pokračujeme od 9 hodin do 12 hodin. A ještě vás zveme i na módní přehlídky. V pátek je v 15 hodin a v sobotu v 10 hodin. Tak se na všechny těšíme.
Určitě se přijďte podívat na školu, kde se učí budoucí módní návrháři. Aneto, kde vy se vidíte tak za 10 let?
Ráda bych u textilu zůstala. Když by vyšlo nějaké textilní studium, bylo by to super. Bavila by mne i nějaká kostymérna u divadla.
Tak držíme palce, ať se vám všechny sny v životě splní. Moc děkujeme za rozhovor. Aneta Hornychová a paní učitelka Hana Košutová z Centra textilních technologií a oděvní tvorby Červený Kostelec. A přejeme spoustu šikovných studentů. Na shledanou.
Děkujeme, na shledanou.
Související
-
Přirozená elegance a bonton, to byl základ šatníku našich...
Zavedeme vás do světa módy a módních doplňků našich babiček. V muzeu v Novém Městě nad Mětují na Náchodsku totiž vystavují snad vše, co lidé nosili, čím se zdobili,...
-
Projekt Elegantní Česko chce oživovat to nejlepší z toho, co uměla tato země a její lidé
Pátečním hostem byla 26. října od 10:00 v přímém přenosu z radiokavárny v Havlíčkově ulici v Hradci Králové Pavlína Kvapilová, která představila projekt Elegantní Česko.
-
Náchodská výstava Móda za časů protektorátu vám ukáže zvláštnosti onoho neveselého období
Jak vznikl nápad uspořádat výstavu módy za Protektorátu? Čím byla móda za Protektorátu specifická? Co obsahoval šatník dámy ve 30. a 40. letech 20. století?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
