Slovenská sci-fi předběhla dobu. Dílo o vesmírné plavbě na Měsíc napsal syn faráře skoro 10 let před Vernem

Největší audioportál na českém internetu

Krutohlavův vesmírný koráb zachycený v pohyblivém hologramu | Foto: Ladislav Novák, Český rozhlas

Zápisník Ladislava Nováka

V roce 1865 vyslal spisovatel Jules Verne trojici hrdinů na výpravu do vesmíru. Kniha Ze Země na Měsíc se stala asi nejznámějším dílem rané vědecké fantastiky. Málokdo ale ví, že už o devět let dříve o pouti do kosmu snil i Gustáv Reuss ze středoslovenské Revúce. Jeho rukopis je označovaný za nejstarší slovenské sci-fi. A není náhodou, že vznikl právě v Revúci, která byla v 19. století centrem příběhů a lidové představivosti.

Interaktivní muzeum v kulturním centru Litterra přibližuje městečko Revúca jako kolébku sběratelství lidových pohádek.

„Vznikl tu fenomén sběratelství pohádek, který se rozšířil i do jiných částí Slovenska. Nejvýznamnější osobností byl evangelický farář Samuel Reuss. O tom, že to bylo takové centrum, svědčí to, že sem přišla pro inspiraci například Božena Němcová,“ říká lektorka Litterry Jana Kročková.

Mnohé exponáty, včetně instalace o komiksu zasazeném do krajiny Gemeru, může návštěvník sám ovládat

Moderní muzeum znázorňuje cestu příběhů z ústního vyprávění na papír tak, jak je zaznamenávali i sběratelé. V temné místnosti ve světle hořícího krbu může návštěvník poslouchat mnohdy drsné příběhy, které si kdysi vyprávěli i dospělí.

„Naši návštěvníci se tu velmi rádi posadí do těchto tulivaků, a když jsou po obědě, tak už se stalo i to, že tu někdo usnul,“ směje se Katarína Lenartová z marketingu muzea a vede mě do části věnované zapisování.

Vesmírná plavba a děla k tomu

K vyzkoušení tu jsou různé techniky psaní – například pomocí klínového písma vtlačeného do hlíny nebo na stroji pro Braillovo písmo. V pavilonu obrazů je zase k dispozici například umělá inteligence, která k vašemu příběhu vytvoří rozpohybované ilustrace.

Návštěvník se v interaktivní hře může pokusit na kole dojet z Revúce až na Měsíc

Po černých schodech pak stoupáme do podkroví. Svítí tu nápis „Vzhůru ke hvězdám“. Pod střechou totiž čeká ten hlavní příběh – Hvězdověda. V domácnosti sběratele Samuela Reusse plné vzdělanosti a imaginace ho napsal jeho syn Gustáv Reuss.

„Hlavní postavou je Krutohlav, který sestavil vesmírný koráb. Ten se skládal z lodě s křídly, která měla po bocích děla, aby se mohla prostřílet vzhůru atmosférou. Nad ní byl navíc ještě horkovzdušný balon,“ nastiňuje děj Katarína Lenartová.

Zapomenutý hrdina

Celým podkrovím se nesou úryvky Krutohlavových myšlenek. Místnost je ponořená do vesmírné tmy a je vlastně vnitřkem jeho lodi. U velkých obrazovek, tedy oken do vesmíru, si můžete sednout na bicykl a vyzkoušet si řízení korábu.

Hvězdověda sepsaná roku 1856 vyšla poprvé až v roce 1984. Nová verze ve zjednodušeném jazyce byla vydaná v roce 2020

Jsou tu vystavené předměty, které si literární objevitel vzal s sebou – například dalekohled, úhloměr nebo sešity s matematickými výpočty. Přibalil si prý i zásoby vzduchu.

„Hvězdověda je spíš vědecké než fantastické dílo. Gustáv Reuss ho napsal, aby svým současníkům přiblížil představy o fyzice a astronomii,“ vysvětluje moje průvodkyně.

Krutohlav na cestu odstartoval z kopce Kohút, který se tyčí nad Revúcou. První pokus skončil pádem do moře, napodruhé ale s novou lodí ve tvaru draka procestoval Sluneční soustavu.

Gustáv Reuss, uznávaný lékař a botanik, Hvězdovědu nikdy nevydal. „Napsal ji směsicí češtiny a gemerského nářečí, takže v dalších letech už ten jazyk nebyl příliš aktuální,“ vysvětluje lektorka Jana Kročková. Dílo o cestě z Gemeru do vesmíru tak na vydání čekalo skoro 130 let.

autoři: Ladislav Novák , and

Související