Sociolog Prokop: Konsolidační balíček neřeší největší plýtvání. Propad reálných příjmů brzdí ekonomický růst

Oceňuje sice, že došlo ke zvýšení daně z nemovitostí, ta ale stále není vázána na cenu nemovitosti a chudší domácnosti na ni zaplatí větší procento svých příjmů než ty bohatší.

„To samé je u OSVČ, kdy ti nízkopříjmoví na odvodech zaplatí víc. Máme jednu z nejnižších progresí u daní zaměstnanců, to se nemění,“ doplňuje s tím, že místo zdanění nejchudší třetiny zaměstnanců by dalo více peněz vybrat na dani z nemovitosti nebo spotřebních daních.

Čtěte také

Události v ekonomice 2023: hádky o balíček, hledání viníka inflace, ale i podvod v kauze Mamut

Balíček sjednocuje dvě dosavadní snížené sazby DPH na úrovni 12 procent, podle Prokopa jde ale o zbytečné plýtvání politické a administrativní energie. „Vláda by se měla vykašlat na tyto marginálie a řešit věci, které mají velký dopad,“ zdůrazňuje.

Poukazuje na příklad Velké Británie, která ve snaze nakopnout ekonomický růst zvýšila sazbu daně z příjmu právnických osob, ale zároveň umožnila rychlé odpisy nákladů.

„Když necháte některé náklady na vědu a výzkum odepsat okamžitě, tak v Česku budou firmy chtít investovat a bude to mít pozitivní vliv na ekonomický růst,“ uvádí.

Chudí chudnou

Také podle komentátora Davida Klimeše balíček nic neřeší a jde jen o nepříliš promyšlené zvyšování daní.

„Z těch 80 miliard úspor je asi 50 miliard z přenesení poplatků za obnovitelné zdroje a distribuci zpět na domácnosti a firmy. Energeticky náročné firmy už teď křičí a dostanou novou státní dotaci, aby přežily a nemusely propouštět. Toto není konsolidační balíček, uráží to všechny balíčky z předchozích desítek let, které aspoň měly nějaký smysl,“ kritizuje.

Čtěte také

Z vlády nevychází nic moc pozitivního. Slovo balíček je vraždou každého vládního PR, míní komentátor Šídlo

Změny v sazbách DPH se podle něj v konečných cenách neprojeví, protože obchodníci si jen o něco zvýší marže, bude to ale mít ničivý dopad na inkaso daně.

„Od začátku bylo naceněno, že výsledkem nebude vyšší výběr DPH, ale nižší. A to ve chvíli, kdy má ministerstvo financí 300 miliardové schodky každý rok, nemůže žádný soudný ekonom navrhnout.“

Novinářka Apolena Rychlíková se pozastavuje nad tím, že vláda dlouhodobě pomáhá vysokopříjmovým, zatímco chudí dál chudnou, což má mimo jiné i dopad na duševní zdraví obyvatel.

„Vláda se chová, jako by většina lidí byli živnostníci s příjmem do dvou milionů. Pomíjí, že velkou část tvoří zaměstnanci a na ty nízkopříjmové to dopadá nejvíce. Potom ať se nediví, že Babišovi a Okamurovi rostou preference, zatímco popularita vlády se povážlivě blíží popularitě té Nečasovy,“ připomíná.

Brzda ekonomiky

Prokop souhlasí, že ekonomická situace, ale například i sledování války na Ukrajině, se odráží i v psychickém stavu populace a poklesu důvěry v instituce.

Čtěte také

Špicar: Česko je jako pomalu vařená žába, některé životní funkce už přestávají fungovat

„Největší výzvou pro vládu je, jak v letech 2024–26 vyrovnat velký propad reálných příjmů té chudší poloviny populace, a to zejména rodin s dětmi, protože u důchodců se to podařilo díky valorizacím,“ vysvětluje.

Propad příjmů byl podle něj příliš velký a překonat ho jen skrze růst mezd by trvalo roky. Stát by proto měl této nejvíce ohrožené části společnosti pomoci prostřednictvím daňových změn. Podle Prokopa by to přitom dávalo i ekonomický smysl, protože omezená spotřeba v současnosti brzdí ekonomický růst.

Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 30. prosince po 11. hodině.