Současná architektura produkuje jen balast, nezůstane po nás nic, míní Adam Gebrian
Dovolená nemusí být jen u moře nebo na horách. Miliony lidí každý rok jezdí do měst, aby obdivovaly architekturu, v Česku většinou tu staršího data vzniku. Umíme ale navazovat na bohatou historii? Zůstanou z naší doby v Praze také památky hodné obdivu (nejen) turistů? „Budeme se asi muset smířit s tím, že po naší generaci nezůstane nic, co by do historického jádra vstoupilo sebevědomým způsobem,“ míní architekt Adam Gebrian.
Ten se nediví postoji široké veřejnosti, která k současné architektuře často přistupuje skepticky. „Snažím zabývat tím nejlepším, co vzniká. To je ale třeba jen procento ze všeho, co se postaví. Naopak široká veřejnost se na to dívá z opačné strany a vidí těch devětadevadesát procent balastu, který atakuje historické jádro.“
„Když porovnám současný bytový dům s nějakým z konce 19. století – v jednom takovém bydlím – to srovnání pro současnost nevyznívá moc dobře," konstatuje Gebrian.
A i když se lidé podle Gebriana o architekturu v posledních letech zajímají stále více, zatím se to konkrétněji nepromítá do výsledků, které nás obklopují. K osvětě v oblasti architekrury se její známý popularizátor snaží přispět i v pořadu Bourání na Radiu Wave.
Důležitý je celek
V České republice bychom se podle Gebriana měli vyhnout trendu, který je patrný hlavně na východ od nás. Většinou z rozhodnutí shora někdo pozve světového architekta, aby postavil neuvěřitelnou stavbu, aniž by se staral o její okolí.
Snažil bych se spíš historická jádra konzervovat, než abych do nich pouštěl nové stavby. Adam Gebrian
„Na Západě se to dělá opačně. Stráví se spousta času vytvářením podkladu, do kterého perfektně zaklapne ta finální stavba. Jako třeba Guggenheimovo muzeum v Bilbau, které vzniklo až na závěr dlouholetého procesu úpravy celého města,“ vysvětluje Gebrian.
Nechceme nové stavby
V česku ale opěvované nové stavby, jako například knihovna a opera v Kodani, nevznikají „Mluvil jsem o tom s kamarádem z Dánska – oni tyto stavby neměli už z 19. století, jako je máme my. Je tam dramaticky méně staveb jako je Rudolfinum nebo Národní divadlo. U nás je ale především mnohem nižší občanská poptávka po takových stavbách,“ zdůrazňuje.
Každá nová stavba navíc může představovat obrovský problém, protože standardně dochází k prodražování posouvání termínu dokončení, a to i ve vyspělých zemích. „Politici zjistili, že nejjednodušší je nedělat nic a jen brání současný stav,“ uzavírá Gebrian.
Proč u nás kvalitní stavby vznikají především na malých městech a vesnicích? Kolik stojí práce architekta? Poslechněte si celé Interview Plus >>Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
