Spojení „trávit čas“ – chcete ho na rybách strávit nebo ztrávit?

11. leden 2016

Jak je vůbec možné vytvořit v češtině spojení trávit čas? Vždyť „trávit“ vyjadřuje rozklad potravy v trávicím traktu, ale čas přece v trávicím traktu zpracovávat nelze.

Není to poprvé, kdy se jazykovědci setkávají s námitkami proti takzvaným přeneseným významům. Nejen v češtině, ale snad v každém známém jazyce existuje jev, kterému říkáme polysémie. Tím označujeme schopnost slova vyjadřovat vícero různých významů.

Sloveso trávit skutečně má základní význam „zpracovávat potravu v trávicím traktu“, ale nese i další významy, mimo jiné právě význam „prožívat čas; pobývat někde, zdržovat se někde“. Tyto, tzv. přenesené významy, vzniknou přenesením na základě nějaké podobnosti. Prožívání času je zkrátka svým způsobem jeho spotřebováváním. Stejně jako se spotřebovává potrava.

Podle Českého národního korpusu je právě spojení trávit čas nejtypičtějším spojením, která sloveso trávit vytváří. Dalšími frekventovanými spojeními jsou trávit dovolenou, prázdniny, léto, Vánoce, volno, víkendy, večery, Štědrý den, Silvestra apod. Trávení potravy zdaleka nepatří mezi spojení frekventovaná. Užití slovesa trávit v základním významu není tak časté jako užití v přeneseném významu.

Strávit nebo ztrávit?

Námitky proti přeneseným významům bývají poměrně časté. Snad je to tím, že pokud máme jen jedno slovo a k němu více významů, je to vlastně určitá nevyrovnanost, nepravidelnost, kterou uživatelé jazyka považují za nežádoucí. Námitky proti metaforičnosti jazyka, tedy námitky typu „nelze říci, že festival probíhá, protože festival nikudy neběží, ani nemůže, nemá nohy“ jsou ale opravdu celkem časté.

A ještě jedno důležité pravopisné upozornění: u spojení strávit čas, píšeme na začátku s stejně jako ve spojení strávit potravu. Jinými slovy, sloveso strávit se v češtině v žádném kontextu nedá napsat se z.

autoři: Stanislav Jurík , Martin Prošek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.