Spousta kosmického smetí obklopuje Zemi. Astronomové už přemýšlí, jak ve vesmíru uklidit
Kolem naší planety létá spousta kosmického smetí. „Jsou to statisíce a miliony už nefunkčních družic, jednotlivých odpalovacích stupňů raket, polorozpadlých částí družic a ještě menších částeček těch vraků. Obklopují Zemi takovým prstencem,“ popisuje astronomka Jana Tichá.
Toto smetí se ve vesmíru postupně hromadí od roku 1957, kdy byla na oběžnou dráhu vynesena první družice Sputnik. „Dneska už je tam toho spousta. Uvádí se, že kusů větších než deset centimetrů je 34 tisíc, mezi deseti centimetry a centimetrem má řádově 900 tisíc kusů vesmírného smetí. Menších než centimetr je 128 milionů a malinkých, méně než milimetrových už jsou stovky a tisíce miliard,“ uvádí astronomka.
Problém je podle ní především v tom, že smetí je nebezpečné pro nově vynášené družice, jejich jednotlivá zařízení, pro kosmické lety s lidskou posádkou a především výstupy do volného kosmu.
Kosmické smetí se tak stává diskutovaným tématem. „Už víme, že budou v obrovských objemech přibývat satelity a je otázkou, jak tu skládku dál neživit a pokud možno žádný odpad nevytvářet. Dnes už existuje v kosmickém právu povinnost navést třeba satelit po ztrátě funkčnosti na takovou sestupnou dráhu, aby vletěl do atmosféry pod úhlem, při kterém shoří v atmosféře,“ říká Jana Tichá.
Úklid vesmíru ale bude muset být založený i na dalších principech. „Je tam smetí už tolik, že nestačí čekání na to, až vletí do atmosféry a shoří. Uvažuje se třeba o tom, že menší kosmický odpad by se mohl lapat jakýchsi sítí jako ryby. To zní možná směšně, ale je to tak. Další varianta je využívat nějakou manipulační ruku,“ dodává astronomka.
Související
-
Kosmický let dosud absolvovalo celkem 608 lidí. Nejvíc astronautů pocházelo z USA
Za kosmický prostor se podle mezinárodních úmluv považuje vše, co je výše než 100 kilometrů nad povrchem Země. Také kosmický let musí splnit určitá kritéria, aby byl uznán.
-
Špičkový přístroj s velkým pozlaceným zrcadlem létá ve vesmíru. Odborníci ho konstruovali dvacet let
Obvykle si ani neuvědomujeme, jak pozoruhodné vědecké přístroje fungují ve vesmíru nad našimi hlavami. Jedním z nejšpičkovějších je James Webb Space Telescope.
-
Země není středem vesmíru. Po staletí udržovanou nauku převrátil naruby Mikuláš Koperník
Renesanční učenec Mikuláš Koperník, který se narodil 19. února 1473 v polské Toruni, má svůj pomník i na jihu Čech. Je po něm pojmenována mladší kopule hvězdárny na Kleti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
