Srdce jako důkaz. Pentagon vyvinul laser, který zločince usvědčí podle jejich srdečního rytmu
Prototyp laseru s názvem Jetson má mít podle vývojářů až 95% úspěšnost. Jeho největší předností by měla být vzdálenost, na kterou dokáže jednotlivce identifikovat. Nepatrné vibrace na povrchu osob, způsobené srdečním rytmem, umí laser pomocí infračerveného paprsku změřit až na vzdálenost 200 metrů. Proniknout navíc zvládne i přes tenčí vrstvy oblečení, jako je košile a sako.
Infračervený laser vyvinulo americké ministerstvo obrany, a to na základě požadavků armády. Ta by jej chtěla používat k identifikaci zločinců a teroristů, jak informoval web MIT Technology Review.
Tzv. laserová vibrometrie, na jejímž principu Jetson pracuje, se v současnosti používá například u dálkového měření vibrací větrných turbín. V identifikaci osob by mohla být zásadním přínosem k dosud používaným biometrickým metodám, jako je identifikace podle otisků prstů nebo rozpoznávání obličeje.
Pokud bude možné tento laser aplikovat ve vojenství, tak bychom skutečně mohli očekávat i velmi časnou aplikaci v medicíně.
Petr Neužil, primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce
I srdeční rytmus každého člověka je totiž podle odborníků jedinečný a nenapodobitelný. Jak ale pro Český rozhlas uvedl primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil, ve hře je více faktorů:
90 let české kardiologie: Katetrizační techniky už sahají do neskutečných koutů zdraví, vysvětluje kardiolog Neužil
Česká kardiologie slaví letos 90 let. Prošla neuvěřitelným vývojem, jak vysvětlil v pořadu Leonardo Plus Petr Neužil, primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce.
„Pulsy srdce jako takové nejsou nijak unikátní. Unikátní je ale anatomie, unikátní je typ stavby, morfologie a konfigurace jedince. Podle mého soudu je laser schopen identifikovat potenciálové rozhraní daného člověka, a to už by samo o sobě mělo být unikátní.“
K dosažení vysoké úspěšnosti navíc musejí panovat příznivé podmínky. Identifikovaná osoba se nesmí po dobu měření, tedy zhruba 30 vteřin, hýbat. Překážkou může být i tlustá vrstva oblečení, například zimní kabát. Pro širší využití bude navíc potřeba vytvořit jakousi databázi srdečních rytmů, ve které by bylo možné podle naměřených dat vyhledávat.
I tak ale výzkumníci vidí v novém laseru velký potenciál. Srdeční rytmus se totiž například na rozdíl od tváře nebo otisků prstů dá mnohem hůře skrýt nebo zamaskovat.
Vojenská technologie může pomoci lékařům
Vývojáři věří, že by se jejich technologie mohla v budoucnu uplatnit i v lékařství. Kardiologové by mohli měřit srdeční arytmie, aniž by pacienta museli fyzicky napojit na přístroje. Jak navíc potvrdil profesor Petr Neužil, původně vojenské technologie do medicíny pronikají poměrně často.
„Sledování pacienta na dálku, ale i možnost lékařského zasáhnutí na dálku je to, kam moderní medicína směřuje. Kdybychom byli schopni identifikovat riziko možného vývoje infarktu myokardu nebo ohrožující arytmie, bylo by to velmi prospěšné pro další potenciální péči o pacienta. Pokud laser bude možné aplikovat ve vojenství, tak bychom skutečně mohli očekávat i velmi časnou aplikaci v medicíně. Jde o to, jestli tuto informaci vojenský průmysl uvolní.“
Kromě zdravotnictví by pak technologii mohly využít například i bezpečnostní služby. Ostatně přístroje ověřující osoby podle jejich srdečního rytmu na trhu už existují. Pulsní senzor podobný digitálním hodinkám představila například kanadská společnost Nymi.
Související
-
Izraelci vyvinuli protivzdušnou obranu na doma. Komáry bude sestřelovat laser
Současný model umí komára jen odhalit, ale technici pracují i na vylepšené verzi, která dokáže komára sama zlikvidovat, říká ředitel firmy Bziga Nadav Benedek.
-
Femtosekundový laser je technický zázrak, chválí přední český oční lékař Pavel Kuchynka
Lidské oko je tak dokonalé, že některé jeho funkce nedokáže napodobit a nahradit žádný přístroj. Jak vznikají jeho vady? Moderuje Veronika Paroulková.
-
Lasery i nanotechnologie, popisuje moderní pomocníky restaurátorů kamene jeden z nich
Restaurování kamene vyžaduje kromě řemeslné a umělecké dovednosti i další odborné znalosti, jak ve Studiu Leonardo vysvětlil restaurátor Jakub Ďoubal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.