Stát v rozkladu. Reportáže z oblastí, na které se od sametové revoluce zapomnělo

Čtěte také

Konec levice v Čechách? Ve Sněmovně chybí, voliči jí ale nezmizí, míní Bělíček z Alarmu. Nálepky vnímám jako přežité. Jde o to, co děláme, říká Richterová

Nedostatek obecních bytů a předražené komerční nájmy, nevyhovující péče o seniory v institucích i nedostatek jejich kapacit a hlavně obchod s lidskými potřebami, který je sice neetický, ale vynáší. Systémové řešení je přitom v nedohlednu. Tyto problémy spojené se stárnutím mapuje v jedné ze svých reportáží Saša Uhlová, která hovořila s lidmi v nouzi i s odborníky, kteří se otázkami spojenými s neuspokojivou situací seniorů v republice zabývají.

V další reportáži se Saša Uhlová věnuje regionu, na který se v centru státu zapomnělo, Ostravsku. To stojí na křižovatce a využití jeho nepochybného potenciálu závisí na strategiích, z nichž se mnohé již realizují.

Pavel Šplíchal se ve své reportáži zaměřil na nejslabší článek současného školství – učňovské školství na periferii, včetně toho nižšího ve vyloučených lokalitách. V učňáku v Chanově na Mostecku totiž už vůbec nejde o nějaké ideály a standardy vzdělávání, ale o sociální práci, která jen odstiňuje ty nejhorší vlivy ulice.

Čtěte také

Nechtěli jsme z těch lidí dělat hrdiny, ani je vystavovat nebezpečí, říkají autoři knihy PIKO

Ve druhé reportáži se pak Pavel Šplíchal věnuje kauze, která ztělesňuje problém chudoby, ghett, rasismu a bytové nouze. Varnsdorfská radnice přislíbila na podzim roku 2020 pomoc několika romským rodinám z Kovářské ulice, kterým hrozilo, že se ocitnou na ulici. Místo města zareagovala rodina Hučkových, která lidi v nouzi vzala k sobě do domu.

Apolena Rychlíková si pro svou reportáž o zdravotní péči zvolila Zlín a Šluknovsko a perspektivu zaměstnanců pracujících v této sféře. Změna přístupu, která od devadesátých let učinila z neziskového oboru byznys, přináší nyní své plody. Nerovné odměňování ve zdravotnictví, tlak vedení nemocnic na sebeobětování zaměstnanců a nutnost generovat zisk odvádí lékaře a zdravotní sestry do jiných regionů nebo do zahraničí, a některé kraje dokonce nechává bez potřebné péče.

Zlín je jedním z měst, které čelí vylidňování. Jakou roli v něm hraje kultura, kterou svým obyvatelům nabízí, zkoumá Jan Bělíček. Aktivní jednotlivci ochotní investovat sama sebe existují, tento model je ale těžko udržitelný dlouhodobě. Nutnou podmínkou je podpora a spolupráce institucí, jednotlivců i města samého. Aktivity a instituce s dobrým potenciálem tu přitom působí, ať už se zabývají architekturou, divadlem, výtvarným uměním, nebo filmem.

Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.