Stěhovavým ptákům už se za teplem létat nechce. Zabydleli se na smetištích, nechtějí se unavit

Stěhovaví ptáci z celé Evropy na zimu směřují za teplem do Afriky. Nad svým územím je v těchto měsících obvykle vídají obyvatelé jižního Španělska nebo Portugalska. Ti starší ale říkají, že už ani ti stěhovaví ptáci dnes jejich území nepřelétávají tolik jako dřív…

Důvodů to prý má hned několik. Jedním z nich jsou méně prudké a zároveň kratší zimy. Španělští čápi, kteří žijí v okolí Madridu, si navíc zvykli krmit se v okolí velkých smetišť. Mladí čápi tak sice přes zimu stále odlétají do teplých krajin, ti starší ale raději zůstávají na místě – přímo u zdroje potravy.

Čtěte také

Málo ptáků, mnoho hmyzu

To ale může mít dalekosáhlé následky. Menší pohyb stěhovavých ptáků narušuje biodiverzitu, v tropických krajích se totiž právě stěhovaví ptáci obvykle vypořádávají se škodlivým hmyzem. Ten se v jejich nepřítomnosti může přemnožit a způsobit tak mimo jiné i ekonomické škody.

Španělští čápi v tomto nejsou žádnou výjimkou. Do stěhování za teplem se přes zimu nechce ani dalším druhům stěhovavých ptáků z jiných částí Evropy.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.