Strach z Podněstří žene moldavské studenty hromadně do zahraničí. Nejen on a nejen je. Moldavsko opouští většina obyvatel
V souvislosti s válkou na Ukrajině se čím dál častěji mluví o Moldavsku. Nejchudší země Evropy má jen velmi malou armádu a sousedí se separatistickou republikou Podněstří, kterou ovládá třicet let Rusko. Pro obyvatele je to noční můra, ovšem v Moldavsku moc obyvatel nezůstalo. Asi třetina pracuje v zahraničí a další neustále odjíždějí.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová přiznala, že by se proti případnému ruského útoku neměla její země šanci bránit.
Z Podněstří máme strach, začíná vyprávět Bohdan, ale do řeči mu okamžitě skočí spolužačka Evelina a rozebírá politickou situaci, kde jednu z hlavních rolí hrají pas a občanství.
Co radí strach
„I obyvatelé Podněstří mají moldavské pasy, mají proto právo volit v Moldávii a ruská propaganda v Podněstří je hluboce usazena v jejich vědomí. Oni sice mají pasy podněsterské republiky, ale tu skoro nikdo neuznal, a jejich doklady jsou v Evropě k ničemu,“ sype ze sebe Evelina.
Výřečná Evelina má pro změnu rumunský pas, stejně jako všichni její spolužáci. Podle statistik má rumunský pas asi třetina občanů čtyřmilionové Moldávie.
Studenty Kišiněvského lycea jsem potkal kousek za jezerem, kam chodí místní na procházky a kde stojí i Moldavské Expo, tedy výstaviště. Tady vzniklo přijímací centrum pro ukrajinské uprchlíky a pomáhá tu i 17-letá Madelina. I ta má samozřejmě rumunský pas a po škole chce okamžitě odjet.
Nedá se tak žít
„Jen co dostuduju střední, chci jít na zahraniční univerzitu. Tady seženete práci v přepočtu za 200 nebo 300 eur za měsíc a za to se nedá žít. Člověk nemá žádnou perspektivu. Chtěla bych studovat ve Švédsku nebo Dánsku,“ zasní se Madelina.
„Jak to udělám ještě nevím, ale najdu nějaké stipendium nebo něco podobného. Možná se do Moldávie budu vracet na prázdniny, ale žít tady nechci. Tady potřebujete pořádný balík peněz, abyste tu byl někdo,“ pokračuje mladá dívka.
Kišiněv je sice moderní město, ovšem na venkově je stále běžným dopravním prostředkem kůň s dřevěným povozem, vodu berou lidé ze studny před domem a kanalizace je neznámý pojem. Evelina chce také odjet studovat jinam, ale prý se pak na rodnou hroudu vrátí.
Čtěte také
„Chci se vrátit zpátky, protože Moldávie potřebuje změnu, a nikdo jiný to za nás neudělá. Vím, že všichni odcházejí, ale třeba to bude jednou jiné.“
Na změnu k lepšímu to ale teď nevypadá. Z Moldavska, a především separatistického Podněstří, začalo v posledních válečných týdnech odjíždět stále víc lidí. Budoucnost tu není zřejmá ani v nejbližších dnech, natož měsících.
Související
-
Sedmihradští Sasové už z Rumunska většinou odešli, ale německou stopu město Sibiu dodnes nezapře
V Rumunsku stejně jako v bývalém Československu žila už od středověku silná německá menšina, takzvaní sedmihradští Sasové. Po jejich stopách se tam vypravil Filip Nerad.
