Středeční Noční linka: Co jste jako děti nesnášeli?

5. únor 2025

Co vám ve vašem dětství vadilo? Že musíte dojídat oběd a nelze se dříve zvednout od stolu? Že musíte sníst tolik nenáviděnou zeleninu, která zůstala na dně talíře od polévky? Že si nemůžete dát před jídlem zmrzlinu? Že musí být všechny úkoly hotové, jinak se nepůjde ven? A že v létě, v době dlouhých letních dnů, musíte jít už v osm večer v pyžamu do svého pokoje a ukládat se k spánku, zatímco si ostatní děti třeba ještě hrají venku?

Každý z nás vzpomíná na něco z dětství, co prostě neměl rád, když po něm třeba zvláště dospěláci, učitelé a rodiče chtěli. A každý z nás si to také zcela určitě velmi dobře pamatuje. Co to bylo ve vašem případě?

Na vaše příběhy se v dnešní Noční lince z Prahy už teď těší Jitka Lukešová.

Volat do studia můžete na telefonní číslo 731 800 900 nebo psát na e-mail linka@rozhlas.cz, případně využijte webový formulář www.rozhlas.cz/linka.

Allena|Dětství poslouchali rodičů moc,,,,,
Michal Sedlák z Myšlína|Dobrý večer. Chvála tomu, že jsem už velký, a nemusím tak plnit úkoly, které dospěláci dávají dětem. Nesnášel jsem dovolené na horách – soukat se do oteplováků, obouvat těžké lyžáky, nosit lyže na ramenou, nasedat na vlek a vysedat z něj, sjíždět svah, cítit mrazivé štípání ve tvářích. Vždycky jsem se těšil, až tahle nepříjemná otrava skončí. V létě jsem se zas vyhýbal skotačení ve vodě. Vadilo mi cákání, hvízdání. Plavat jsem se naučil až v dospívání. Ale nikdy v životě jsem si neponořil do vody celou hlavu. Ve škole jsem neměl rád tělocvik, zvláště kolektivní hry a šplh. V jídle jsem naopak vybíravý nebýval, jídal jsem snad všechno. Dokonce i houby. Proč to píšu – víte, měl jsem a mám takovou hodně zvláštní fobii: nesnáším pohled na houby. Obzvlášť na ty se štíhlou nožkou a velkým kloboukem. Přesto houby bez potíží pozřu, vadí mi jenom ten pohled na ně. A tak jsem nikdy, a to ani v dětství, nešel do lesa, abych sbíral houby. Spatřit tak krásně rostlou bedlu a sebrat ji ze země – to bych snad omdlel. Nevím o nikom, kdo by trpěl podobným odporem. Raději bych byl ještě na houbách, než abych chodil na houby. Dobrou noc.
franz|když jako malý to klučina jsem provedl dajakou lotrovinu, byl jsem doma sofort potrestán, pokud se tak stalo v školce, musel jsem klečet v kůtu ve třídě a byl jsem vystaven posměchu spolužáků a když jsem se vrátil v poledne domů, má maminka to ihned na mne poznala a lupanec po řiti mne neminul, říkal jsem, že již jsem byl potrestán ve školce, tak proč ještě doma ? maminka mi vždy odpověděla stejnou písničkou, nesmíš dělat ostudu pánům rodičům a šmytec, zdravím z chaloupky pod lesom v bílých karpatech pan franz, a to jsem ještě musel říct, děkuji vám maminko, že jste mne potrestala............dnes když to hodnotím, musím si vzpomenout na přísloví, škoda rány, která padne vedle, co páni rodičové činili , konali dobře, dnes jsem za to vděčný

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.