Střílet, říká k útokům medvědů na člověka myslivec. Plošný odstřel jim nezabrání, oponuje zoolog

„Škody v rámci celé střední Evropy stoupají a začíná z toho být výrazný problém. Je třeba eliminovat nárůst těchto druhů zvěře a to lze jediným způsobem, kterým je odstřel,“ uvádí v Pro a proti předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota.

Ten dodává, že zkušenosti z okolních zemí jsou takové, že odchyt a přesun šelem do jiných regionů situaci nezměnil; zvířata se buď vrátila, nebo škody pokračovaly i na novém místě.

Expert na velké šelmy z Mendelovy univerzity v Brně Miroslav Kutal upozorňuje na rozdíl mezi medvědem a vlkem. „U medvědů s problematickým chováním, které nelze změnit, je odstřel bohužel poslední možností.“

Čtěte také

Návrat divočiny. Němci a Poláci fandí losům a zubrům

„Ale měl by všemu předcházet monitoring příčin chování zvířete, které je ve většině případů způsobeno nějakým špatným managementem odpadu, kdy jsou pak medvědi lákáni jídlem do měst a vesnic. Když se vyřeší příčiny, omezíme i vznik problémových jedinců,“ věří odborník.

Myslivec pochybuje, že hlavní příčinou problémů s medvědy jsou nezabezpečené kontejnery s jídlem, a příčiny vidí v nárůstu počtu těchto šelem. „Už před deseti lety slovenská populace medvědů čítala mezi 700 a 900 jedinci, dnešní odhady jsou kolem 3000 těchto zvířat.“

„To je to, co ochrana přírody neřekne zcela otevřeně: že populace medvědů stoupá, šelmy opouští svá přirozená stanoviště a rozšiřují se do kulturní krajiny, kde působí neúměrné škody. To je i případ vlka u nás, který si zvyká na přítomnost člověka a je pak problémem pro společnost,“ tvrdí Janota.

Vlci a škody

Vědec upozorňuje, že určování počtů zvířat je zvláště u myslivců problematické, protože často započítávají stejné jedince v sousedních honitbách. „To nebere v úvahu fakt, že velké šelmy mají teritoria i několik stovek kilometrů čtverečních, odtud rozpor mezi statistikami.“

Zda bude některý druh přísně chráněn, nebo jen chráněn, je politické rozhodnutí. „Víc než evropský stupeň ochrany je ale důležité nastavení na národní úrovni,“ doplňuje Kutal.

Čtěte také

Vlci a jejich budoucnost u nás

„My poukazujeme na to, že vlků je v naší kulturní krajině hodně a způsobují značné škody hlavně chovatelům dobytka,“ říká myslivec. „Vlci s člověkem koexistují v jižní Evropě po tisíce let, jsou oblasti, kde nikdy nebyli vyhubeni. Tady ale zkrátka nejsme na přítomnost vlka zvyklí,“ oponuje znalec šelem.

Podle toho je požadavek na regulaci stavu vlků legitimní. „Každá zájmová skupina má nějaké požadavky. Ale ptejme se, má-li to nějaký praktický dopad na snížení škod. A nejen naše výzkumy ukazují, že i tam, kde se legálně odstraňují populace, nejsou praktické dopady na snižování škod. Mnohem účinnější jsou nesmrtící metody prevence,“ věří Miroslav Kutal.

„Vlci jsou především problémem chovatelů dobytka, zabíjí ovce, telata, kozy. V roce 2015 bylo chováno 231 tisíc kusů ovcí, v roce 2022 to je 174 tisíc. To je pokles o 25 procent, což není zanedbatelné číslo. Z velké části za to mohou vlci,“ podporuje možnost snižovat jejich stavy Jiří Janota.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.