Svatá Ludmila – samojediná mezi muži. Fascinující příběh české kněžny a světice, která se zasloužila o šíření křesťanství

Šíření Ludmilina kultu ztěžoval fakt, že je ženou

Když kníže Václav převezl ostatky své babičky, svaté Ludmily, na Pražský hrad, vznikl tam klášter, který Ludmiliny ostatky dodnes střeží. Právě tamní jeptišky se zasloužily o počáteční šíření kultu svaté Ludmily.

Proměna vnímání ženy v církvi

Texty svatojiřského kláštera se zaměřením na zmínky o svaté Ludmile se v Národní knihovně mimo dalších rukopisů dlouhodobě zabývá kurátorka Renata Modráková.

Kurátorka Renata Modráková z Národní knihovny připravuje na prosinec 2021 výstavu vzácných ludmilských textů

„Kult svaté Ludmily byly vždy poplatný době,“ vysvětluje Renata Modráková. „Zcela jiné pojetí bylo ve dvanáctém století a úplně jiné v pobělohorské době, kdy byla použita v procesu rekatolizace jako důležitá světice, aby, zkráceně řečeno, oslovila i ženskou část společnosti.“

Kult se podle kurátorky v čase také vyvíjel. Nejprve byla Ludmila hlavně první křesťankou a babičkou svatého Václava. Ve třináctém století světice, která koná zázraky. A ve čtrnáctém století je patronkou českých zemí, přičemž vstupuje v literatuře do pantheonu českých světců ke svatému Václavovi, Vojtěchovi nebo Prokopovi.

Nevýhoda Ludmilina ženství

Samotné šíření kultu ovlivňoval výrazně fakt, že Ludmila byla ženou. Ta ve středověku neměla tak silné postavení jako muž.

„Například i významné a bohaté ženské kláštery stále zůstávaly v područí svých mužských správců a tamním jeptiškám, novickám a dívkám, které tam byly na vychování, nebylo umožněno takové vzdělání, jako jejich mužským souputníkům.“ Podobně i kult svaté Ludmily se šířil pomaleji než například kult svatého Václava.

Knihtisk rozfoukal jiskru kultu

Ačkoli ve středověku hrála zásadní roli orální kultura, důležité bylo i to, kdo byl zmíněn v textech.

„V okamžiku, kdy jsou zapsány texty, legendy, vstoupí v oběh opisování, šíří se dál, stoupá i zájem o kult svaté Ludmily. Obzvláště to vidíme během pozdního středověku, kdy roste i vzdělanost a dokáže číst víc lidí. Nástup knihtisku pak přiblížil kulturu a vzdělanost širokým vrstvám,“ dodává Renata Modráková.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.