Svatý Tomáš a dlouhá noc

21. prosinec 2022

Výroční den svatého Tomáše připadal v minulosti na termín zimního slunovratu, pověrečné praktiky a lidové zvyky tak probíhaly v kulisách nejdelší a nejtajemnější noci celého roku.

21. prosinec byl v minulosti spojen se jménem sv. Tomáše, apoštola, mučedníka a světce, patrona zedníků, formanů a tesařů, který je v modlitbách vzýván také ohledně dobrého sňatku. Bývá označován „nevěřící Tomáš“, protože odmítal představu Mistrova vzkříšení, dokud si osobně nesáhl do rány v jeho boku.

Jako misionář po Ježíšově zmrtvýchvstání působil v Mezopotámii, střední Asii, Číně a Indii. Podle jedné z le­gend dokonce vyhledal v Persii biblické Tři krále a osobně je pokřtil. V církevním kalendáři byl jeho svátek v roce 1969 přeložen z původního prosincového termínu na 3. červenec, kdy se připomíná převezení Tomášových ostatků do Edesy v Sýrii v roce 394.

Věštecký termín

Termín tomášského svátku 21. prosince původně připadal právě na zimní slunovrat. Představuje tak astronomický začátek zimy. Pranostika praví: „Na sv. Tomáše zima se rozpáše.“ A jiná: „Na svatého Tomáše nejdelší je noc naše.“

Osudový význam tohoto času inspiroval naše předky ke kouzelnému věštění budoucnosti. Na Žďársku si dívky rozhodily pod polštář semínka rostlin a odříkávaly: „Sv. Tomáši, semínko seju, pověz mně pravdu, koho dostanu.“ O kom se jim v noci zdálo, toho měly dostat za muže. Podobně ve Zvoli na Zábřežsku „vdavekchtivé dívky rozhodivše před spaním semeno řebíčkové pod zhlavec, prosívají apoštola Tomáše, aby jim ve snu ukázal obraz muže jim souzeného.“

Tajná zábava

Na Hořicku oslavovaly dlouhou svatotomášskou noc ženy-přadleny a dračky: Předly a draly peří až do půlnoci a pak si vystrojily hostinu. Předem napekly koláče a buchty, navařily „bílé kafe“, nachystaly jablka a křížaly a pěkně nezdravě v noci hodo­valy.

Jiný termín tzv. dlouhé noci o svátku sv. Lucie 13. prosince dodržovaly přadleny na Královéhradecku. Také strojily společnou večeři, ovšem v hospodě. Napekly housky, muži zaplatili pití, tančilo se a zpívalo do rána. Zábava – v adventu nepovolená a v lepším případě jen trpěná – však měla krycí název: říkali jí přástva.

Mlsné děti

Svatotomášský svátek se kdysi řadil ke dnům maskovaných obchůzek, které provázely čas dlouhých adventních večerů. Známe je z Domažlicka, vyskytovaly se na Kolínsku, na Mostecku a v německých lokalitách jihozápadních Čech. Na Chodsku chodil k dětem bíle oděný Tomáš, vyptával se, které dítě není vybíravé a všecko rádo jídá; to dostalo čepeníčka, preclíky z bílé mouky. Mlsnému dítěti dal Tomáš kus pečiva z černé mouky a pleskl je vařečkou po ústech s ponaučením: Praví ti Tomáš, / doma jez, co máš, / a u lidí, co ti dají!

Zákaz předení

V tradici německého etnika na západě Čech byla svatotomášská noc první z dvanácti tzv. Rauhnächte počítaných do svátku Zjevení Páně, v níž vrcholila podle pověrečných představ moc škodlivých sil. Na obranu proti nim sloužily osvědčené prostředky, jako vykuřování domů, kropení stájí a chléva svěcenou vodou, krmení dobytka posvěcenými bobulemi vavřínu a solí. Tyto praktiky známe především ze Šumavy. K zákazům pracovních činností na svátek sv. Tomáše patřil zákaz předení, který byl na Chebsku podmíněn strachem z démonické bytosti Frau Holle, která by přísně ztrestala ty ženy, které by zákaz porušily.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.