Svišť Phil předpovídá příchod jara už léta, jiná zvířata by ale mohla být úspěšnější

1. únor 2019

Je mu prý úctyhodných 130 a v pensylvánském Punxsutawney každoročně věští příchod jara. Svišť Phil je ale s přesností na štíru, za svou dlouhou kariéru si připisuje poměrně nízkou úspěšnost.

Podle letitého rituálu, který pokaždé 2. února sledují miliony Američanů, určuje svišť, za jak dlouho přijde jaro. Pokud Phil uteče před svým stínem zpátky do nory, čeká nás prý ještě dlouhá zima. 

Sviští předpověď se ale ukazuje mnohem víc jen jako zábavný zvyk. S její úspěšností to totiž není valné. Podle všeho se Phil zatím trefil jen v necelých 40 % případů. Podobně jako u rosničky šplhající po žebříku jde tedy spíš o starou pověru.

Hmyz a ptáci

Odborníci tvrdí, že lepší zvířecí meteorologové jsou třeba ptáci. Kvůli nízkému tlaku totiž hmyz před bouřkou létá nízko u země a například vlaštovky, které hmyz loví, se tak pohybují taky při zemi. Pokud přes noc někde vyroste nová pavučina, dá se údajně naopak předpokládat, že nás čeká den bez deště.

Kýžený příchod jara je pak možné vysledovat například podle ptačího zpěvu. I když ani tato metoda podle Petra Voříška z České společnosti ornitologické není vždycky přesná.

Třeba pěnkava se ozývá takovým zvláštním hlasem, který se překládá do lidštiny jako „prš, prš“, tedy že přivolává déšť. Já mám ale zkušenost, že je spolehlivější se podívat na meteorologický radar.
Petr Voříšek, ornitolog

„S prodlužujícím se dnem se zvyšuje zpěvní aktivita, takže už teď třeba začaly houkat sovy a ozývají se také strakapoudi. Za slunečných, byť mrazivých dnů můžeme slyšet brhlíky nebo sýkorky. No a začínají zpívat i kosi, které ale stimuluje i umělé osvětlení, takže ve velkých městech je můžeme slyšet zpívat i v prosinci,“ říká Voříšek.

autoři: Ondřej Ševčík , marz
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.