Systém pomoci uprchlíkům se může do měsíce zhroutit. Z Evropské unie potřebujeme desítky miliard, říká Rozumek

V čem může Česku v přijímání ukrajinských uprchlíků pomoci Evropská unie? Co uprchlíci aktuálně nejvíce potřebují? A má vláda strategií, jak řešit migrační vlnu z Ukrajiny v dalších týdnech a měsících? Tomáš Pancíř se ptal Martina Rozumka, ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům.

O pomoci uprchlíkům z Ukrajiny včera jednali ministři vnitra států Evropské unie. Ten český, Vít Rakušan, dnes napsal na Twitter, že navrhl vyčlenit na pomoc prostředky ze schválených evropských fondů pro oblast vnitřních věcí. Jsou podle vás právě unijní peníze to, co v tuto chvíli Česko od EU v souvislosti s tou uprchlickou vlnou potřebuje nejvíc?

Já si myslím, že ano, že je potřeba opravdu velký balík peněz. Už jen když si představíte jazykové kurzy pro 230 tisíc lidí, tak je to prostě obrovská částka, takže peníze na prvním místě. Myslím si, že po šesti sedmi letech odmítání byť jediného uprchlíka z úst předchozí vlády je pro pana ministra těžké najednou požadovat relokace, byť by samozřejmě také pomohly. Kdyby nám partneři na západě nabídli místa k přemístění uprchlíků, tak si myslím, že by to bylo také velmi vítáno.

Čtěte také

Já se k tomu možnému při rozdělování uprchlíků dostanu za chvíli, teď ale tedy zůstanu u toho prvního místa – jak jste říkal, že peníze jsou na prvním místě. Mluvil jste o velkém balíku. Co si pod tím představit? V jakém řádu by ten balík peněz měl být?

Určitě miliardy korun, ne-li desítky miliard korun, protože těch lidí je prostě hodně. A jen ubytovací kapacity... měli bychom se snažit lidi udržet v soukromí nebo v hotelích a za každou cenu se vyhnout velkým střediskům, tělocvičnám nebo nedejbože uprchlickým táborům, které jsou nejdražším a nejméně integračním řešením.

Takže jen když si představíme to množství lidí, které potřebuje ubytování, a ještě mnohem větší množství lidí, kteří potřebují jazykové kurzy, aby se dostali co nejdříve na trh práce, tak jsou to možná desítky miliard korun.

Ta ruská invaze trvá už druhý měsíc. Jedna z vašich kolegyň pro Deník N říkala, že teď přichází kritické období: že při krizích to bývá tak, že když se do šesti týdnů nepodaří vybudovat systém, tak se může všechno zhroutit. Máte stejnou zkušenost? Dostáváme se v tomto směru do kritické fáze?

Čtěte také

Já si myslím, že ano, že už je vidět, že dobrovolníci, na kterých ta pomoc stojí, jsou unaveni a odpadávají nám. Podobně tak lidé z neziskových organizací, ten zápřah byl prostě strašně velký.

Takže bychom potřebovali nějaký centrální, ze strany státu dobře koordinovaný systém pomoci: jako máme pana Evropu (ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka – pozn. red.), tak někoho takového, kdo by pomoc uprchlíkům zastřešoval na úrovni vlády a byl celou tu složitou operaci, se kterou jako Česká republika nemáme zkušenost, schopen řídit.

Myslím si, že evropské struktury i OSN tyto zkušenosti mají, že například syrská krize byla do značné míry početně podobná a že třeba úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky by tu expertízu měl mít a mohl by ji i předat.

Čtěte také

Nám trochu to centrální vedení chybí, každé ministerstvo si to řeší po svém: některé je aktivnější, některé méně, některé komunikuje mnohem lépe a má celkem jasnou strategii, některé komunikuje minimálně a strategii jsem dosud neviděl. Přitom Evropská unie od nás očekává tzv. kontingenční plán, kdy budeme schopni definovat, na co a kolik potřebujeme peněz pro pomoc uprchlíkům, takže bych rád to centralizované řízení viděl co nejdříve.

Vy jste říkal, že dobrovolníci jsou po tom více než měsíci unavení. Jak dlouho, když to tak řeknu, má z vašeho pohledu stát na to, aby ten systém dobudoval, aby se to nezhroutilo?

Já si myslím, že během měsíce bychom měli mít jasné struktury. Znovu se vracím k Ministerstvu práce a sociálních věci, tam jsem optimistou, tam si myslím, že je ta představa dobrá. Ale jinak, podle mého názoru měsíc a budou nám lidé odpadávat ve velkých počtech a uprchlíci vyplavávat do systému sociální podpory. Takže toho se trochu bojím.

Proč Martin Rozumek nesouhlasí s ministrem vnitra Vítem Rakušanem, že je Česko na hraně ubytovávacích kapacit? A o kolik je podle něj potřeba zvýšit motivační podporu hostitelům uprchlíků? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.

autoři: Tomáš Pancíř , jkh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.