Teploty, průjmy, bolesti břicha a kašel s rýmou trápí děti v létě nejvíc. Rady od zkušeného pediatra

Ladislav Hanousek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Jste také autorem zajímavé knihy s názvem Maminko, není mi dobře, kde najdeme řadu praktických rad a informací.
S tou knížkou to bylo tak. Já velmi rád cestuji a před mnoha lety jsem se rozhodl, že ty itineráře mých cest dám do jedné knížky o putování po amerických národních parcích. Tu jsem vydal, pak vyšla druhá knížka o národních parcích a nakonec i třetí. Tak jsem si řekl, že nechci být známý jen jako autor cestopisů, musím napsat také něco ze svého oboru. Nakonec jsem tu knihu psal tři roky a zdaleka ne sám, protože mi opravdu pomáhala spousta odborníků z nemocnice i z terénu. Je určena rodičům, není to učebnice pediatrie. Je to pomůcka pro první pomoc při různých příznacích onemocnění.

Příznaky mohou rodiče ovlivnit, na rozdíl od diagnózy, kterou stanoví lékař. Teplotu v počátku spíš sledujme, neběhejme hned k lékaři.
MUDr. Ladislav Hanousek, pediatr

Co teď v létě trápí děti a jejich rodiče jsou různé takzvané letní nemoci nebo jejich příznaky, které se objevují.
Děti a tím pádem potom i jejich rodiče v současném horkém období trápí nejvíce tři věci, to jsou teploty, průjmy spojené s bolestmi břicha a kašel s rýmou. Záměrně říkám tři věci, protože to nejsou tři onemocnění. Nemoc je totiž přesně ohraničená, je to například hepatitida nebo-li žloutenka, nemoc jsou spalničky nebo zarděnky. Ale my zde hovoříme o příznacích nemoci, které jsou nespecifické a společné mnoha těmto nemocem. Jako je nechutenství dítěte, teplota, která se objevuje poměrně velmi časně nebo průjem. Průjem také není nemoc, je to příznak něčeho jiného.

Čtěte také

„Kuchařka“ pro zdraví. Průvodce nejčastějšími dětskými nemocemi pro všechny rodiče

Když se tedy najednou objeví teplota, co by měli rodiče nebo prarodiče udělat?
Předně řečeno, z teploty není třeba být nějak příliš moc vyděšený. Protože teplota je dobrá známka toho, že se organismus brání. Když máme teplotu, víme, že při této vyšší tělesné teplotě se lépe tvoří obranné látky, obranné imunoglobuliny. A nakonec i dítě je klidnější při teplotě a docílíme léčebného režimu mnohem lépe, než kdybychom mu teplotu nějak nadměrně snížili.

Znamená to tedy, když naměříme teplotu, tak se máme zabývat dalším příznakem, třeba začínajícím kašlem nebo průjmem? Nějaký další projev už nás nasměruje k onomu onemocnění?
Ano, teď jste to vlastně řekla úplně za mě, je to přesně tak. Nejdříve se u dítěte objeví nějaké příznaky a v té době ještě nikdo neví, o jakou nemoc se jedná. Dítě začne být unavené, přestane mít jiskru v očích, začne polehávat. Postupně přestane jíst. A to jsou všechno příznaky, to jsme pořád na úrovni rodičů.

Čtěte také

MUDr. Ladislav Hanousek - kašel a infekce horních cest dýchacích

A ty příznaky mohou rodiče také ovlivnit, na rozdíl od diagnózy, kterou následně stanoví lékař. Tedy co s těmi příznaky mohou udělat rodiče. Teplotu bychom měli v počátečních fázích spíše jen sledovat než s tím běžet hned k lékaři. Protože mohu říct zodpovědně, že během prvních 48 hodin ani lékař s obrovskou praxí není mnohdy schopen říct, zda z toho bude angína nebo jen zánět nosohltanu, jaká tedy bude diagnóza.

A bez stanovení diagnózy nejde léčit. Rodiče tedy mohou léčit příznaky, ale lékař musí stanovit diagnózu a podle svých zkušeností léčit. Pokud by tedy byla teplota vysoká a trvala velmi dlouho, řekněme třeba 39 stupňů a trvala tři až čtyři dny, tak potom už bychom měli být opatrní. Nikoliv pro samotnou teplotu, ale pokud trvá příliš dlouhou, tak se vyčerpává kardiovaskulární systém, z toho bych měl strach. Protože výše teploty nemusí být obrazem vážnosti onoho onemocnění.

Lada Klokočníková a Ladislav Hanousek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu s pediatrem MUDr. Ladislavem Hanouskem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.