Tomáš Kraus: Zapomínáme. Symbolika výročí je proto nesmírně důležitá

9. listopad 2021

Na měsíc listopad připadá řada výročí dějinných událostí, které zcela zásadně změnily svět. Na kolik jsou dnes v povědomí veřejnosti klíčové momenty historie jako takzvaná křišťálová noc, konec 1. světové války nebo pád Berlínské zdi? 

Den památky padlých a obětí 1. světové války si svět připomíná 11. listopadu. Symbolem vzpomínky se stal květ vlčího máku. Jsem moc rád, že tato tradice vznikla, říká v pořadu Jak to vidí... tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.

Symbolika je totiž nesmírně důležitá. Zejména pro mladou generaci, která dnes žije velice rychlým, často až povrchním životem. A není se čemu divit. Ve smršti informací je velice těžké se orientovat. A právě proto je velice důležité upozorňovat na klíčové momenty z historie.

Klíčové momenty historie

Všichni vědí, že 1. světová válka byla velká tragédie. Ale v zásadě je to pro mladou generaci jurský pravěk. Právě proto, že šlo o obrovský světový konflikt, který shodou okolností skončil 11. 11. v 11 hodin, je pro nás symbol vlčího máku ohromně důležitý.

Čtěte také

Na listopad připadá také výročí takzvané křišťálové noci, protižidovského pogromu v noci z 9. na 10. listopadu 1938. Jde o další událost, která by měla v povědomí veřejnosti zůstat jako klíčový moment. Osobně patřím ke generaci, pro kterou byla podobná výročí nesmírně důležitá, protože nás tyto události osobně zasáhly. Bylo to ale překryto 40 lety komunistického režimu, který některé události ve své propagandě záměrně pokřivil, upozorňuje host Dvojky.

Teprve dnes se ve světové historiografii zcela správně objevuje, že se křišťálová noc týkala i nás. Nacistické běsnění se neodehrávalo jenom v Rakousku a v Německu, ale také v Sudetech.

Masová vražda i loupež

Tomáš Kraus také upozorňuje na málo zmiňovaný fakt, že některé historické okamžiky měly i své ekonomické pozadí. Málokdo třeba ví, že škody, které vznikly během listopadového říšského pogromu, museli zaplatit Židé. Kdyby k tomu nedošlo, německý stát by zkrachoval.

Čtěte také

A totéž lze říci i o arizaci na Slovensku. Slovenský štát nebyl schopen zorganizovat deportační transporty do Osvětimi a požádal o to německou říši. Němci tuto špinavou práci vykonali jménem Slovenského štátu, a ten jim za to platil.“

Holokaust tedy nebyl jen největší masovou vraždou v moderních dějinách, ale byla to i největší masová loupež. Z konfiskovaných majetků totalitní režim žil, byl z toho třeba financován chod Terezína i ostatních koncentračních táborů.

Škleb historie

Ve stejný den, jako se odehrála křišťálová noc, jen o několik desítek let později došlo k další významné dějinné události – k pádu Berlínské zdi, symbolu rozdělení nejenom Německa.

Říká se tomu škleb historie. Šlo o další mezní situaci, která spustila něco, co nikdo nečekal a co nám všem změnilo životy. A na to bychom neměli zapomínat, uzavírá Tomáš Kraus.

Další témata rozhovoru: symboly a osobní zodpovědnost; situace na bělorusko-polské hranici; filmový příběh o arizaci Obchod na korze.

autoři: Zita Senková , Tomáš Kraus , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.