Umělá inteligence pomáhá s ochranou ptáků. Rychle třídí data

Hlavní přínos AI spočívá ve zpracování velkého množství dat. Studie o tom vyšla v časopise Ecology. „Měli devět milionů seznamů ptáků a 72 popisů prostředí od teploty až po pokryvnost lesa,“ popisuje databázi autorů čláku ornitolog a ekolog Ondřej Sedláček.

Čtěte také

Ptačí zpěv i hru na klavír řídí stejné nervové dráhy, zjistili vědci

Jedním z výsledků práce byly mapy, ze kterých je patrné, kde se v jakých obdobích vyskytuje hodně ptáků. Na tyto regiony se pak zaměřili ochránci přírody. Sama tato změna by ale nestačila.

„Většinu ptáků ničíme lidskou hloupostí,“ upozorňuje Sedláček. Poukazuje na to, že ptáky dodnes střílíme, a to i v Evropě.

Miliony ptáků ročně hynou na sloupech a drátech elektrického vedení nebo na skleněných překážkách. Většina ptačích populací ale ubývá vlivem ztráty biotopů, například při intenzifikaci zemědělství, rybářství nebo lesnictví. 

Početnost hejna

Když jdeme na procházku přírodou, můžeme třeba i s pomocí dalekohledu spočítat hejno ptáků, ornitologové v takovém případě pracují s přibližnými počty.

Čtěte také

Barevným ptákům častěji hrozí vyhynutí, zjistili vědci

„Napočítáte jich deset. Toto měřítko si zapíšete v hlavě a podle něj pak spočítáte další desítky v hejnu,“ vysvětluje Sedláček. Když například studenti v terénu odhadují počty ptáků v hejně, obvykle je podle něj podhodnotí.

AI pomáhá vědcům vyhodnocovat data o ptácích ve větším měřítku„Její algoritmy jsou dobré na druhové rozpoznávání,“ připouští ornitoložka a ekoložka Tereza Petrusková. Týká se to ale spíš hojnějších druhů pěvců, které se už model naučil identifikovat.

Cesta do pralesa

Vždy je dobré nasbírat řadu různých nahrávek jednoho druhu. V případě Cornellovy univerzity zvuky ptáků posílá ornitologům k ověření i veřejnost.

Umělá inteligence dokáže čím dál lépe analyzovat obrazový záznam. Díky tomu vědci například z videonahrávek nebo fotopastí rozpoznávají, kteří živočichové se vyskytují v dané lokalitě. Hodnotit řady nahrávek, v nichž mnohdy zpívá více ptáků najednou, je těžší.

„Představa, že si nahraju stovky hodin v pralese, a umělá inteligence to pak zanalyzuje, je lákavá, ale pořád musím do pralesa jezdit a dopočítat to sám,“ zdůrazňuje Ondřej Sedláček. AI podle něj na takový úkol zatím nestačí.

Z pytláka hajný

Vědci teprve zjišťují jak velký bude reálný užitek umělé inteligence pro ochranu ptáků. „Důležité je chránit jejich celkové prostředí,“ vysvětluje Tereza Petrusková. To se týká jak naší krajiny, tak tropů.

Například v tropech jde o to, jak uchránit poslední zbytky pralesa a nevyměnit ho za krátkodobé zisky z úrody, třeba manioku. „I my jsme tu měli přirozené prostředí, které jsme zničili,“ upozorňuje Ondřej Sedláček.

V Africe také řada místních lidí pytlačí, jejich orientace v krajině lze ale při ochraně přírody využít. „Z pytláků můžeme udělat strážce,“ dodává Ondřej Sedláček. Podle ně mají ty nejlepší znalosti, ale musí změnit motivaci. 

Co odhalila GPS o stěhování labutí? Co nového víme o Darwinových pěnkavách? Jak do bádání o ptácích vstupuje umělá inteligence? Debatují biologové a ekologové, odborníci na chování ptáků, Tereza Petrusková a Ondřej Sedláček, spoluúčinkuje herec Miroslav Táborský.