Umění pomáhá společnosti lépe myslet kolektivně. To se hodí v debatě o změně, která musí nastat, říká skotský režisér a divadelní ředitel

Tyto otázky otevřel v Praze na mezinárodní konferenci o udržitelnosti v kulturních institucích pořádané českou kanceláří Kreativní Evropa skotský divadelní režisér a umělecký ředitel Ben Twist. V poslední dekádě je však jeho hlavní pracovní náplní vedení organizace Creative Carbon Scotland, která se zabývá propojováním kultury a otázek udržitelnosti a změny klimatu.

Čtvrtstoletí režíroval divadelní hry a hudební představení, vedl soubory ve Velké Británii, vyučoval na Novém Zélandu a v Latinské Americe a zasedal ve správních radách skotských uměleckých organizací. A pak založil Creative Carbon Scotland.

Čtěte také

Krajhanzl: Zelená dohoda je pro nás jako Marshallův plán. Nevíme ale, jak peníze investovat

„Stále víc mě znepokojovalo, že divadlo a umění nedělá dost pro zmírnění klimatických změn. Zjistil jsem, že stejnou otázku řeší i edinburské festivaly a Federace skotského divadla, což je profesní skupina našich divadel, a také Síť skotského moderního výtvarného umění. Tak jsme se dali dohromady a v roce 2011 založili Creative Carbon Scotland,“ ohlíží se za počátky svého nového profesního směřování.

Při ustavování této charitativní organizace mu hodně pomohla věta ve skotské legislativě o důležité roli kultury v řešení problematiky změny klimatu. Od samého počátku – tedy například ještě dávno před přijetím Pařížské dohody – se také mohl spolehnout na finanční podporu od veřejné instituce Creative Scotland rozdělující příspěvky na kulturu a umělecké projekty. Té se mimochodem také týká skotský zákon o závazku veřejných subjektů snižovat své uhlíkové emise, přizpůsobit se dopadům změny klimatu a chovat se udržitelně.

„Většina rozpočtu, který spravují, nejde na jejich vlastní chod. Přerozdělují ho dalším organizacím. Vždycky jsem jim proto říkal: svoje emise můžete snižovat, ale hlavně tu odpovědnost musíte přenést na další organizace,“ vzpomíná Ben Twist.

Režisér uhlíkovým managerem

Ekologie ho zajímala odmala a problematiku sledoval i během umělecké dráhy. „Každý týden jsem pročítal časopis New Scientist a téma změny klimatu jsem považoval za stále důležitější. Řekl bych, že jsem byl připraven něco podniknout. Jednoho dne jsem uviděl inzerát na magisterský kurz uhlíkového managementu na Univerzitě v Edinburghu – jeden z prvních takových kurzů na světě.“

Čtěte také

Zachycování a ukládání uhlíku do země by mohlo zpomalit oteplování. Není však řešením pro všechny

V té době měl pocit, že na poli divadelní režie dosáhl všeho, čeho chtěl, a začal postrádat smysl v produkci dalších představení. „Práce mě bavila, ale nesloužila účelu, o nějž jsem usiloval. Neměnila svět. Když jsem uviděl ten inzerát, došlo mi, že tady vlastně můžu zapojit své znalosti divadla a umění a že to pomůže změnit svět. Tak jsem se přihlásil a uhlíkový management vystudoval,“ popisuje. Ve svém doktorátu z filozofie téma dále rozpracoval konkrétněji z pohledu uměleckého sektoru.

V rámci uhlíkového managementu radí kulturním organizacím s dekarbonizací. Čím dál častěji však také zapojuje umělce do adaptačních projektů na změnu klimatu. Twistovými vlastními slovy:

„Do kultury vnášíme téma změny klimatu, protože kulturním organizacím pomáháme přemýšlet, jak snížit emise uhlíku a přizpůsobit se novým podmínkám. Ale vnášíme také kulturu do tématu změny klimatu. Přemýšlet o ní je totiž obtížné. Musíme si představovat nové světy a nové způsoby práce. Většina lidí, kteří uvažují a mluví o změně klimatu, jsou inženýři, účetní, ekonomové nebo lokální politici. Pohled z kultury chybí. V takových projektech umělci možná nevytvářejí umění, ale zapojují svoje tvůrčí schopnosti a často odemykají představivost ostatních účastníků.“

Myslet uměním

Podle Bena Twista dokáže společnost díky umění lépe přemýšlet. Například při divadelním představení se publikum několik hodin urputně soustředí na jedno téma – s vypnutými telefony, ve tmě a s maximální snahou pochopit, co se děje na jevišti. Herecký ansámbl, včetně režiséra, scenáristy a dalších členů přitom o tématu již přemýšleli při přípravě představení a teď vlastně nabízí půdu pro další myšlenky.

Čtěte také

Umělé hráze, těžba ropy a klimatická změna, popisuje zánik mississippské mokřadní delty novinář

„Když se v umění mluví o velkých věcech, prostoupí to konverzaci mezi lidmi,“ všímá si Ben Twist. Myšlenky a příběhy se pak mohou dále šířit a ovlivňovat společenské názory.

„Pokud téma změny klimatu nezahrnete do umění, ke změně (chování lidí kvůli adaptaci – pozn. red.) nikdy nedojde,“ myslí si Twist. „Kultura podle mě hraje opravdu důležitou roli ve změně tohoto diskurzu neboli v tom, jaké příběhy si o přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku vyprávíme.“

To ale neznamená, že tu nečíhají úskalí. Zaprvé: řada umělců, ale i režisérů, nakladatelů a zadavatelů uměleckých děl se obává, že bude jejich tvorba instrumentalizována a oni tématem klimatických změn zneužiti. A zadruhé: kultura musí ukazovat cestu také svým fungováním. Dekarbonizace kulturních institucí a budov, kde sídlí, přitom není vždycky jednoduchá.

Ben Twist ale neztrácí elán a v pořadu Studio Leonardo vysvětluje, jak se s těmito výzvami vypořádat.