Unikátní nahrávky z okupace. Hlasatel Sedláček čekal ve studiu sovětské vojáky, nakonec nepřišli
Vysílání v srpnu 1968 patří ke světlým kapitolám dějin Československého rozhlasu. Jen škoda, že bývá spojováno hlavně s Jiřím Dienstbierem, Slávou Volným, Věrou Šťovíčkovou a dalšími moderátorskými hvězdami z Vinohradské 12 v Praze.
Ve stejných dnech, ve stejných okamžicích seděly za mikrofonem desítky lidí v krajských studiích Československého rozhlasu po celé republice.
I díky nim – a v některých momentech jen díky nim – mohl rozhlas vysílat i ve chvílích, kdy se chodbami jeho budovy na Vinohradské proháněli vojáci se samopaly.
Jedním z nich byl i Karel Sedláček, který 21. srpna 1968 moderoval vysílání plzeňského rozhlasového studia.
Cesta Karla Sedláčka (1941) do plzeňského rozhlasu byla plná nečekaných oklik, vedla přes tak trochu nechtěné studium na pražské průmyslovce, studentskou spolupráci s pražským rozhlasem, amatérský divadelní soubor, prací v plzeňské škodovce a příležitostné hlášení v plzeňském okresním studiu rozhlasu po drátě.
Když pak nakonec v roce 1960 Karel Sedláček poprvé usedl za mikrofon plzeňského studia Československého rozhlasu, bylo mu 19 let a byl nejmladším rozhlasovým hlasatelem.
V krabicích od bot
Ve středu 21. srpna 1968 zažil v plzeňském rozhlasu i ty nejvypjatější okamžiky. To když před budovu rozhlasu přijely sovětské okupační tanky a redaktoři nepochybovali, že budova bude vojáky obsazena a vysílání zastaveno.
Náhoda tomu chtěla, že v rozhodující okamžik zůstal Karel Sedláček ve studiu sám a v očekávání vojáků se samopaly, vbíhajících do studia, pronesl emotivní projev, zakončený státní hymnou.
Plzeňský rozhlas ale nakonec tak trochu překvapivě sovětskou armádou obsazen nebyl a vysílalo se dál. „Protiokupační“ vysílání trvalo až do okamžiku neslavného návratu československé delegace z Moskvy 27. srpna 1968 a Karel Sedláček byl ten týden u mikrofonu téměř každý den.
Důkazů o tom, jak tehdejší plzeňské vysílání vypadalo, se dochovala řada. Mnoho nahrávek je uloženo v archivu Českého rozhlasu, kam je po roce 1990 přinášeli lidé, kteří si toto vysílání v srpnu 1968 nahrávali.
A fragmenty tohoto vysílání se dochovaly na originálních magnetofonových pásech z rozhlasového studia v perfektní kvalitě.
Ještě v srpnu 1968 byly potají vyneseny v krabicích od bot z plzeňského rozhlasu a léta normalizace přežily doslova v podzemí – zakopány na zahradě u chaty jednoho ze „zasvěcených“ lidí.
Tyto unikátní nahrávky ze srpna 1968 připomene pořad Archiv Plus a okomentuje je sám Karel Sedláček (repríza).
Související
-
Krize a pop aneb Důležité písničky let 1968 a 1969
V pořadu Archiv Plus připomeneme písně z let 1968 a 1969. Vedle nejslavnějších melodií tohoto období zazní také méně známé nahrávky a unikáty.
-
V roce 68 měla řada lidí nasazeny brýle mámení a má je i dnes, hodnotí český vztah k Rusku filozof
Nakolik sovětská okupace a normalizační poměry dosud ovlivňují současnou společnost a politiku v České republice?
-
Rok 1968: Zvítězili Marta Kubišová a Karel Gott
Marta Kubišová se stala Zlatou slavicí podruhé, na první místo se vrátil Karel Gott. Hitem roku se stala píseň Lady Carneval.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
