Úřad práce nebyl připravený na krize. Nedivím se frustraci zaměstnanců, ale myslím, že už se těší na budoucnost, říká šéf úřadu Krištof

Je něco ze zveřejněných údajů důvodem k obavám? Očekáváte, že nezaměstnanost letos bude vyšší než v minulých letech?

Už minulý měsíc, kdy jsme se dostali na magická čtyři procenta, jsem říkal, že to není důvod k panice. V evropském kontextu na tom pořád jsme velmi dobře. Máme třetí nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii.

Ovšem před měsícem byla druhá nejnižší.

Je potřeba říct, že trh práce v Česku projde velkou změnou. Víme, že jsou profese, které budou zasaženy více a je potřeba, aby se lidé dívali na to, co mohou udělat, aby posílili svoji pozici na trhu práce a aby vydělávali víc.

My bychom byli rádi, abychom prostřednictvím našich rekvalifikací nebo našich dotovaných kurzů, do kterých jsme připraveni lidem pomoct a velkou část kurzů zaplatit z prostředků EU, jim pomohli posílit jejich dovednosti. Aby vydělávali víc, aby posílili svoji pozici na trhu práce.

„Pomáhající organizace“

Vloni jste zrušili stovky pracovních míst. Mělo se to týkat hlavně vašich zaměstnanců, kteří vyřizují agendu spojenou s nezaměstnaností. O kolik šlo celkem lidí?

Bylo zrušeno zhruba 700 míst. Je potřeba nejdřív vysvětlit princip. Dívali jsme se na vytížení jednotlivých pracovišť a nanormovali jsme výkon napříč celou republikou s tím, že byly pracoviště, kam jsme pozice přidávaly, a naopak byly pracoviště, kde jsme ubíraly.

Výsledek je takový, že zhruba 150 lidí ze zaměstnanosti se nám přesunulo na volné pozice v oblasti dávek, kde nám naopak lidé chybí. Chtěl jsem samozřejmě přesně měřit, jaký dopad to bude mít, protože kdyby to mělo negativní dopad, tak to má přímý dopad jednak na štěstí lidí a jednak na ekonomiku České republiky.

Čtěte také

Příspěvky vyřízené z gauče, poradenství klientům a úbytek administrativy, plánuje nový šéf Úřadu práce

Takže to provoz úřadu neovlivnilo?

Sledujeme dva hlavní ukazatele, to znamená, jestli se nám daří uchazeče umisťovat na trh práce a jestli se nám to specificky daří u uchazečů, kteří jsou na trhu práce déle než pět měsíců. Úspěšnost pořád roste. To znamená, že i s menším počtem lidí se nám daří dělat práci kvalitněji.

Uvažujete o dalším propouštění?

My jsme teď velmi opatrní, protože je pravda, že úřad čeká celá řada změn. Čeká nás superdávka, jak média s oblibou nazývají změnu dávkového systému. V této oblasti budeme i na přechodné období potřebovat docela velké kapacity.

Navíc budeme potřebovat kapacity i na poradenství, protože chceme, aby byl úřad skutečně největší pomáhající organizace a nejenom administrace dávek. Právě na to budeme také potřebovat kapacity. Takže jsme v tuto chvíli velmi opatrní, co se týká uvolňování kapacit.

Tři obrovské krize

Hospodářské noviny před necelým měsícem psali o tom, že mezi zaměstnanci úřadů se šíří rezignace, frustrace, únava, pocit beznaděje. Máte takové ohlasy od svých podřízených?

Já se tomuto názoru úplně nedivím. Je to tak, že úřad nebyl systémově připravený na krize. Lidé z Úřadu práce odpracovali tři obrovské krize, COVID-19, energetickou krizi a potom to, co vyplývalo z války na Ukrajině.

Čtěte také

Tvrzení vlády, že výrazně napomohla snížit inflaci, je přehnané. Její zásluhy jsou omezené, míní ekonom Marek

Tím, že na to systém nebyl připravený, tak lidé odpracovali přesčasy, víkendy a někteří z nich cestou vyhořeli. Přestože se na ně národ možná trochu díval skrz prsty díky tomu prodlení ve vyplácení dávek, ve skutečnosti pohledem úředníka, oni odvedli maximum možného.

Z toho pohledu není divu, že někteří z nich jsou vyhořelí. Někteří z nich si říkají, jestli je toto ta správná práce pro ně. Na druhou stranu, vnímám to velmi pozitivně potom, co jsem měl poslední on-line setkání se zaměstnanci, kdy jsem vysvětloval, co nás čeká.

Zatímco u předchozích on-line setkání byli obavy, jak bude vypadat propouštění, kdy jsem uklidňoval, že ho neplánujeme, protože se chystá superdávka, jak budou vypadat jejich platy. Teď, když jsme si brali zpětnou vazbu, se množily otázky na to, jak konkrétně bude vypadat superdávka, co přesně uděláme v systému.

Byly to mnohem konkrétnější dotazy na budoucnost a tím pádem mám pocit, že už se na budoucnost více připravují, více se na ni těší a je tam za mě drobný posun k lepšímu.

„Přetížení administrativou“

Vy o Úřadu práce mluvíte jako o největší pomáhající organizaci v Česku. Budete se v tomto směru snažit měnit image Úřadu práce? Zvažujete nějaké marketingové kampaně, slogany, třeba změnu názvu, aby to z toho bylo víc patrné?

Pro mě je teď větší priorita, abychom skutečně tou největší pomáhající organizací byli v tom nejširším a nejlepším slova smyslu.

Takže zatím z vašeho pohledu nejste takovou organizací?

Když se v tuto chvíli podíváte na rozložení kapacit Úřadu práce, tak nám skutečně zabere více práce administrativa dávek než samotné poradenství. Potřebujeme lidem uvolnit ruce díky digitalizaci a potom jim pomoci i nějakým systémovým nástrojem dělat dobře poradenství.

Věříme, že tím systémovým nástrojem v oblasti dávek bude právě superdávka, kde je aktivační nebo podpůrný plán, jak nejenom ošetřit lidi v nouzi, ale vyvést je z nouze ven do normálního fungování.

Na to potřebujeme kapacitu, kterou má uvolnit digitalizace. Na druhou stranu je potřeba říct, že poradenství se děje už teď.

Děje se tak jak dávkách, tak v zaměstnanosti. Koneckonců i co se týká evropských projektů, tak se nám hlásí tisíce lidí. Když jsem to počítal, je to téměř 40 000 lidí nově na projektech, které jsou podporované z evropských fondů právě na podporu zaměstnanosti, kdy děláme velmi specifické poradenství, jak jim konkrétně pomoc v uplatnění na trhu práce.

DNA poradenství v úřadu je, jenom je trochu utrápené historií a zároveň přetížené administrativou. To je potřeba vyřešit před tím, než budeme schopní naplno prohlásit, že je to organizace, která primárně dělá jen poradenství.

Jak mohou rekvalifikační kurzy Úřadu práce využít i zaměstnaní lidé? Jak velkou úlevou je při zpracovávání dávek portál Jenda? A jak se úředníci připravují na možnou zaměstnaneckou krizi v hutích Liberty Ostrava? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.