Uzlíky na hlasivkách jako mozoly na rukou. Vznikají přetěžováním nebo nesprávným používáním hlasu

16. duben 2024

16. duben je Světovým dnem hlasu. Hostem naší radioporadny je tedy dnes MUDr. Jakub Dršata z kliniky ORL Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Na co především má tedy Světový den hlasu lidstvo upozornit?

Světový den hlasu vznikl před lety v Brazílii a slaví se s ideou stoupající rakoviny hlasivek. Tedy prvotním cílem Světového dne hlasu, který se slaví každoročně 16. dubna, bylo upozornit na toto vážné onemocnění, které ohrožuje hlas. A samozřejmě, když se rozšíří, tak může člověka ohrožovat i při dýchání, polykání a v krajním případě na životě.

Jakub Dršata ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

V dnešní době se ale při Světovém dni hlasu soustředíme především na hlas jako takový. Na hlas jako krásný prostředek sebevyjádření, prostředek, kterým mluvíme a komunikujeme. Nesmíme zapomenout, že si hlasivky musíme šetřit i před různými závažnými onemocněními.

Princip vydávání hlasu je podobný, jako když foukáte na trávu nebo jako jazýček jazýčkových hudebních nástrojů či varhanní píšťaly.
MUDr. Jakub Dršata, klinika ORL Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Co všechno potřebujeme k tvorbě hlasu, kromě hlasivek?
Hlasivky jsou samozřejmě prvotní, ty vydávají vlastní tón. A potom potřebujeme plíce, jako zdroj vzduchu. Protože ten vzduch musí hlasivkami projít tak, aby mohl vzniknout tón, což je v podstatě kmitání vzdušného sloupce. Princip vydávání hlasu je v podstatě podobný, jako když foukáte na trávu nebo jako jazýček jazýčkových hudebních nástrojů či varhanní píšťaly.

Čtěte také

A potom se ještě na definitivní tvorbě hlasu nebo na jeho zabarvení podílí tzv. násadní trubice. Zabýval se ní například i náš přírodovědec Jan Evangelista Purkyně, takže se jí někdy říká i Purkyňův prostor. A to dotváří definitivní podobu našeho hlasu, který je ve finále úplně jedinečný.

Chceme dnes hovořit také o hlasové hygieně a prevenci. Jaké problémy by lidé neměli podceňovat?
Především bychom si měli hlasu vážit, protože je zdrojem toho, že můžeme nejen zpívat, ale i vůbec mluvit a komunikovat. Měli bychom tím pádem hlasivkám dát dostatečný prostor na to, abychom je nepřetěžovali, abychom je nechali odlehčit. Čili nevystavovat se nějakému nepříznivému prostředí, nevystavovat se protěžování hlasů, především křičení.

A pak se samozřejmě nevystavovat ani škodlivinám, z nichž tou nejčastější je kouření.

Říká se, že tři týdny trvající chrapot by měl být viděn otorinolaryngologem. Čili někdo by se měl podívat přímo na hlasivky.
MUDr. Jakub Dršata, klinika ORL Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Když nás dlouhodobě trápí chrapot, může to mít z mnoha příčin. Kdy bychom měli zajít k lékaři?
Říká se, že tři týdny trvající chrapot by měl být viděn otorinolaryngologem. Čili někdo by se měl podívat přímo na hlasivky, aby vyloučil i případně nějaké další a vážnější onemocnění.

Jedním z docela častých onemocnění jsou tzv. uzlíky na hlasivkách. O co se jedná a jak vznikají?
Uzlíky jsou až druhotnou změnou na hlasivkách, která vzniká na základě přetěžování hlasu. My tomu říkáme hyperkinetická dysfonie. A příčinou jsou vlivy, když se hlasivky buď přetěžují, nebo prostě kmitají nesprávnou technikou. V místě, typicky tam, kde je největší energie zvuku, tak se vytvářejí ztluštění. Můžeme si to malinko připodobnit třeba k mozolům.

Čtěte také

Čili tak jako já, který nejsem zvyklý házet lopatou, tak kdybych najednou měl házet lopatou uhlí, tak si udělám mozoly na rukou. A bude mi to dělat problémy. Stejně tak, když někdo není zvyklý správně používat svůj hlas, tak si může udělat takové v uvozovkách mozoly na hlasivkách. Ale ve skutečnosti ony uzlíky nejsou až tak časté, jak si třeba lidé myslí.

Co patří mezi nejčastější příčiny ztráty hlasu?
Z hlediska četnosti to určitě budou běžná nachlazení, která mohou od rýmy klesnout až na hlasivky. V tom případě se mění hlas nebo případně člověk může hlas úplně ztratit. Pak asi v druhé řadě bych řekl, že to jsou poruchy z přemáhání hlasu a na třetím místě bych jmenoval nádorová onemocnění hlasivek.

Celou hlasovou radioporadnu s MUDr. Jakubem Dršatou z kliniky ORL Fakultní nemocnice v Hradci Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.