V Africe lidé dobře vědí, jak očkování pomáhá, u nás vymýšlíme ptákoviny, myslí si politický geograf

6. srpen 2021

Světová zdravotnická organizace (WHO) má za to, že ve chvíli, kdy se v mnoha vyspělých zemích debatuje o třetí dávce očkování pro rizikové skupiny, by přednost měly dostat rozvojové země. Vyčkejme alespoň do konce září, apeluje šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus s tím, že tou dobou už může být naočkováno 10 procent světové populace. „Ochota pomáhat rozvojovým zemím je velmi vysoká,“ věří politický geograf z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Vladimír Baar.

Podle něj jde o pozitivní dědictví kolonialismus, vysvětluje: „I když jsou už ty země dnes nezávislé, tak vztahy s mateřskými státy zůstaly poměrně silné. A dnes se starají hlavně OSN a WHO.“

Čtěte také

Baar se domnívá, že ochota zajistit distribuci potřebných vakcín proti onemocnění covid-19 se zvyšuje s klesajícím zájmem o očkování ve vyspělých zemích. „Kde značná část populace vymýšlí ptákoviny, že očkování není třeba, je nebezpečné a že nám dají do těla nějaký jiný virus nebo sledovací zařízení,“ kritizuje.

A dodává, že podobný vzdor obyvatel v rozvojovém světě není. „Oni jsou si totiž dobře vědomi, jak očkování pomáhá a jakým způsobem snížilo úmrtnost.“

Baar také připomíná, že vakcíny do třetích zemí světa exportují také Rusko a Čína jako součást svých geopolitických plánů. „Je to další z výzev Západu. Nemůže zůstat stranou. Aby si udržel přízeň tamních obyvatel, je třeba chudým zemím nabízet dostatek očkovacích látek.“ 

Aby si Západ udržel přízeň tamních obyvatel, je třeba chudým zemím nabízet dostatek očkovacích látek.
Vladimír Baar

Veskrze pozitivní přístup k vakcinaci v zemích třetího světa potvrzuje i Stanislav Havlíček z organizace Lékaři bez hranic.

Čtěte také

A přestože covid je pro tamní občany jen další smrtelnou nemocí, je třeba si uvědomit, že doprovodné jevy pandemie, jako je například zhoršené zásobování, mají negativní vliv na zvládání jiných hrozeb.

„Covidová pandemie celosvětově ovlivnila procento proočkovaných dětí asi o tři procenta. Například u spalniček potřebujeme přibližně 95 procent proočkovaných dětí. Jenže v loňském roce dostalo druhou dávku jen 71 procent z nich,“ uvádí příklad zhoršení.

Tachezy: Třetí dávka není překvapení

Pokud jde o nutnost přidat k zatím dvoufázově naočkovaných seniorů další dávku vakcíny, není to velké překvapení, tvrdí viroložka a členka Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) Ruth Tachezy.

Čtěte také

„Je to celkem logické, protože u starších lidí je nejen trochu horší odpověď na vakcinaci, ale také ochrana obvykle přetrvává kratší dobu. Řada odborníků mluvila o tom, že v prvních letech bude potřeba přeočkovávat častěji, alespoň rizikové skupiny.“

Takovými jsou například lidé po transplantacích, jimž je uměle tlumen imunitní systém, pacienti prodělávající nádorové onemocnění a jeho léčbu nebo lidé s autismem a Downovým syndromem, kterým dělá potíže dodržování protiepidemických opatření.

Hosty byli:
Ruth Tachezy, viroložka a členka Mezioborové skupiny pro epidemické situace
Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu
Stanislav Havlíček, Lékaři bez hranic
Vladimír Baar, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity

„Kolektivní imunity pravděpodobně nikdy úplně nedosáhneme – myslím si ale, že se budeme posunovat tam, kde jsme s ostatními koronaviry. Může to samozřejmě nějakou dobu trvat,“ uzavírá Tachezy.

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Tey Veselákové.

autoři: Tea Veseláková , marz
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.