V potrubích budov dlouhodobě uzavřených kvůli covid-19 se množí bakterie

4. květen 2020

Ve stojaté vodě v uzavřených veřejných budovách se množí především legionelly a mohou se do ní dostávat těžké kovy.

Ochranná opatření před koronavirem trvají už třetí měsíc. Voda v uzavřených veřejných prostorech už několik týdnů stojí, za běžného provozu se přitom právě cirkulace vody podílí na její kvalitě.

Odborníci varovali před množením patogenních bakterií a parazitů v časopise Nature. Obávají se, že by kvůli tomu mohla nastat sekundární zdravotní krize. Šíření bakterií totiž způsobuje změna teploty vody při odstávce – teplá voda se ochladí pod přibližně 50 °C a studená se naopak ohřeje. A dlouhodobá teplota vody mezi 30 a 45 °C znamená ideální podmínky pro množení bakterií.

Čtěte také

„Na kvalitu vody mají vliv i materiály, ze kterých jsou vyrobeny trubky, a samozřejmě kvalita přitékající vody. Důležitou roli hraje především obsah živin, které obsahuje,“ říká František Kožíšek z Národního referenčního centra pro pitnou vodu a oddělení hygieny vody Státního zdravotního ústavu. „Neznamená to ale, že v každém odstaveném objektu hrozí nebezpečí množení bakterií ve vodě.“

Vědci upozorňují především na šíření legionell, bakterií, které se ve vodním prostředí v neškodném množství vyskytují přirozeně. Pokud se ale začnou intenzivně množit a dostanou se prostřednictvím kontaminované vody do lidského organismu, mohou způsobit zdravotní komplikace. Legionella napadá respirační systém, proto lidé náchylní vůči covid-19 budou citliví i na tuto bakterii. Nákaza se projevuje jako běžné onemocnění dýchacích cest, pokud je neléčeno, může mít vážné dopady.

Některé kovy poznáte podle chuti vody

Kvůli dlouhodobému kontaktu s potrubím se do stojaté vody mohou dostat i těžké kovy. Mohlo by jít o olovo, měď nebo nikl. Podle Kožíška takový výskyt ale není zdravotně ani hygienicky závadný už proto, že přítomnost kovu ve vodě snadno odhalíme.

Čtěte také

„Například jednorázová konzumace olova ve vodě člověku nijak neuškodí,“ říká Kožíšek. „Horším případem by mohl být vyšší obsah mědi, který hrozí v nových rozvodech. Člověk by ho ale poznal podle charakteristické hořké chuti vody. Ovšem i při konzumaci většího množství takové vody bude člověku maximálně špatně, ale nedojde k otravě,“ uklidňuje Kožíšek.

Státní zdravotní ústav na základě dokumentu od Evropské pracovní skupiny pro legionelly vydal doporučení, aby byly veškeré rizikové budovy před znovuotevřením řádně sanovány. Takové opatření platí i pro nemocnice nebo pečovatelské domy, a to i přesto, že jejich provoz přerušen nebyl. Odborníci také před znovuzprovozněním radí pustit všechny kohoutky s vodou na asi 5 až 10 minut, aby odtekla veškerá stojatá voda. Přitom je ale potřeba se chránit ochrannými pomůckami, aby člověk legionellu nebo jiné patogeny, které budou v potrubí, nevdechnul.

Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.