Válka na Ukrajině je proti celému Západu. Když to nepochopíme, zopakujeme si katastrofy 20. století, varuje filozof Němec

20. únor 2024

To, co se za téměř dva roky války na Ukrajině stalo s Putinem a jeho režimem, hodnotí filozof Václav Němec jako změnu, bohužel pro nás k horšímu. „I před rokem a půl to pro Putina vypadalo daleko hůř než dnes. Bohužel to, co je pro něj dobré, je zlé pro Ukrajinu i veškerý civilizovaný svět. Ale nakonec možná i pro samotné Rusko,“ myslí si. 

Čtěte také

„Bohužel za to musí obrovskou cenu platit lidé kolem Putina, lidé v Rusku i na Ukrajině, ale Putinova pozice dnes vypadá mnohem stabilněji. Samozřejmě do toho počítám i současnou ofenzivu Ruska, kde se jim teď relativně daří,“ dodává filozof a vysokoškolský pedagog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Změnil se ale i Západ, tvrdí. „Změna je zcela patrná, ale není to záležitost posledních dní ani dvou let od začátku invaze, ale minimálně od počátku milénia.“

Liberální demokracie na ústupu

Upozorňují na to podle Němce i mnozí filozofové a historici, například Timothy Snyder nebo Timothy Gartner Ash.

„Mluví o obrácení vlivové osy, respektive obrácení spirály světového vývoje. Na počátku nultých let skutečně můžete vidět obrat od vítězného tažení světem liberální demokracie a tržního hospodářství, k defenzivě. K tomu, že navrch najednou získávají staronové despocie, jako je Čína a Rusko, kteří budují něco, čemu říkám neformální internacionála diktatur – totalitních nebo neototalitních režimů. A tato diktatura už ale dávno přejala iniciativu, takže se dá se říct, že v mnoha ohledech Západ táhne za kratší konec provazu.“

Čtěte také

„Proč? Protože Západ nebyl připravený, což vyvěralo z našich iluzí a nezaloženého optimismu, který jsme si vytvořili už v 90. letech.“

„Navíc si myslím, že agrese vůči Ukrajině pro nás znamenala i psychologický zlom. V tom smyslu, že řada politiků i občanů západního světa, snad včetně naší části, se probrala ze snu o konci dějin a o tom, že si vytvoříme nějaký ostrůvek blahobytu uprostřed moře utrpení okolního světa.“

„Na druhou stranu hlavně v posledních měsících můžete pozorovat i opravdu opovážlivou liknavost a krátkozrakost Západu. Republikáni blokují už několik týdnů vojenskou americkou pomoc Ukrajině, polští zemědělci blokují hranice s Ukrajinou, Orbán blokuje pomoc Ukrajině a sankce vůči Rusku atd.,“ vypočítává Němec.

Zároveň mnoho politiků i lidí tvrdí, že je z války už unaveno. „Ale oni na rozdíl od Ukrajinců neokusili z válečných hrůz (zatím) ale vlastně nic.“

Západní krátkozrakost?

Filozof ale tuto krátkozrakost považuje za nebezpečnou. „Takovou se totiž dláždí cesta ke světovým katastrofám. Dnes opravdu víc než kdy jindy – hlavně v této kritické fázi, kdy se zdá, že Rusko získává znovu iniciativu a Putin stabilizuje svou moc – je potřeba velmi zásadového a nekompromisního postoje vůči Rusku.“

Čtěte také

„Stále se proto domnívám, že válka na Ukrajině je jen prvním krvavým tahem v ambicióznějších plánech tažení směrem na Západ. Je to válka proti západnímu světu, dokonce proti celému civilizovanému světu.“

„My si ale stále neuvědomujeme vážnost situace, to, že i my sami jsme v ohrožení, přestože naši občané zatím nemusejí krvácet na frontách, protože teď krvácejí ,jen‘ Ukrajinci. Proto je potřeba naprostá bezvýhradná intenzivní podpora Ukrajiny,“ zdůrazňuje filozof Němec.

„Ale opravdu se obávám, že jsme ,na dobré cestě‘ zopakovat si některé chyby a tragédie, které se odehrály ve 20. století. Protože přesně tento typ krátkozrakosti a nedůslednosti vedl ke katastrofám minulého století,“ dodává.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu, poslechněte si víc.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související