Včasné rozpoznání plicní embolie ušetří miliony
V nemocnici v Hradci Králové propouštějí stabilizované pacienty už po čtyřech dnech. Plošně by opatření ušetřilo až 30 miliónů korun ročně.
Plicní embolizace je vždy závažné onemocnění, protože znamená zaklínění krevní sraženiny (vmetku, tzv. embolu) v cévách plicního řečiště a jejich ucpání. Jestliže tento stav přesáhne určitou mez rezervní kapacity plic, není slučitelný se životem. Je nutné okamžitě volat záchranku, už jenom podle příznaků zdravotníci plicní embolii okamžitě rozpoznají a pošlou sanitku, či dokonce vrtulník. Lidé totiž na plicní embolii umírají nejčastěji v prvních 24 hodinách.
Jestliže máme už jenom podezření na plicní embolizaci, protože pacient je náhle dušný, náhle vznikl kolapsový stav, tak je vždycky nutné vyhledat lékaře. Tam jde o čas...
Prof. Jan Harrer, kardiovaskulární klinika Fakultní nemocnice v Hradci Králové
Pokud je pomoc přivolána včas, je velká šance, že člověk po plicní embolii zůstane bez následků. Lékaři pro stanovení diagnózy použijí některou zobrazovací metodu, například CT, a podle stupně závažnosti postižení zahájí léčbu. Musejí odstranit embolus nebo ho rozpustit a dál podávat léky na ředění krve, které zabrání tvorbě dalších sraženin. Čím dřív zahájí léčbu, tím menší komplikace to znamená do budoucna.
Brát tablety doma, nebo v nemocnici?
Nový přístup k léčbě embolií je založen právě na tom, že po podání léku až 80 procent pacientů s plicní embolii přestává být ohroženo na životě. A proto není nutné, aby zůstávali dál v nemocnici.
Pokud je léčba dobře nastavená, včas zahájená a vysvětlená, tak zcela jistě může dále probíhat v domácím prostředí, a nemusí probíhat za hospitalizace. Riziko, že pacienti, kteří nejsou rizikoví, zemřou doma nebo v nemocnici, je stejné a oboustranně stejně nízké.
Doc. Radovan Malý, 1. interní kardioangiologická klinika FN Hradec Králové
Stabilizování pacienti mohou opustit nemocnici třeba hned druhý den, musejí ale splňovat některé podmínky - relativně dobrý zdravotní stav, nesmějí mít jiné závažné choroby, jako je třeba závažné postižení ledvin nebo jater, dále nedostávají léky na bolest ve formě injekcí, nesmějí být v šokovém stavu, to znamená nesmějí mít nízký krevní tlak. V tu chvíli léčba může pokračovat pouze perorálním podáváním tablet, což se může dít i v domácím prostředí. Pacienti samozřejmě musejí být v dosahu zdravotní péče.
Máme spočítáno z našich podmínek fakultní nemocnice, že náklady na jednoho nekomplikovaného nemocného, který je s nízkým rizikem a leží v nemocnici, jsou 12 000 korun. Takže když si vynásobíme dvanáct tisíc počtem pacientů - těmi 30 procenty, kteří by mohli být léčeni doma - tak se dostáváme k číslu kolem 30 milionů.
Doc. Radovan Malý, 1. interní kardioangiologická klinika FN Hradec Králové
Lidé po plicní embolii běžně zůstávají v nemocnici zhruba týden, Z hradecké kardioangiologické kliniky je propouštějí průměrně po čtyřech dnech. Plicní embolie propukne zhruba u osmi a půl tisíce lidí, takže pokud by k nemocným takto přistupovaly i další nemocnice, znamenalo by to podle doc. Malého milionové úspory.
Kdo je plicní embolií ohrožen?
- Plicní embolie je komplikací hluboké žilní trombózy (vytvoření krevní sraženiny uvnitř žíly).
- Jasným příznakem trombózy jsou oteklé nohy.
- Dalšími rizikovými faktory jsou genetické dispozice, hormonální antikoncepce, znehybnění končetiny sádrou nebo třeba dlouhým letem.
- Časná plicní embolie je častější u žen, naopak u mužů je vyšší pravděpodobnost, že se bude opakovat.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
