Věda po brexitu? „Uděláme všechno pro zachování vazeb s Evropou,“ říká držitel Nobelovy ceny Nurse
Jedna z důležitých pobrexitových otázek zní – jak zachovat vědeckou spolupráci po odchodu Británie z Evropské unie? Odtržení Spojeného království z někdejší osmadvacítky evropských zemí totiž znamená omezení mobility vědců, horší přístup k unijním grantům nebo konec výměnného programu Erasmus. Právě špičková úroveň současné britské vědy přitom podle odborníků přímo souvisí s její nebývalou otevřeností a provázaností s okolním světem včetně kontinentální Evropy.
„Mým úkolem jako ředitele výzkumné instituce je zachovat maximální míru otevřenosti vůči kontinentální Evropě. Máme silné vazby na Evropskou laboratoř molekulární biologie, Pasteurův institut, Institut Curie a řadu dalších vědeckých pracovišť. Všechny tyto vazby budeme nadále podporovat,“ říká sir Paul Nurse, ředitel biomedicínského Institutu Francise Cricka v Londýně a držitel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství.
Čtěte také
Sám je velkým kritikem odchodu Velké Británie z evropského společenství. Věří ale, že se vědeckou spolupráci povede zachovat. „Uvědomujeme si, jak důležitá je pro nás spolupráce s kontinentální Evropou. Uděláme všechno pro to, abychom o tyto vazby nepřišly. Věřím, že díky našim dobrým kontaktům to zvládneme. To ale neznamená kdovíjaký úspěch. Brexit je obrovská chyba, která poškozuje naši zemi – a vědu a výzkum zvlášť.“
Brexit je obrovská chyba, která poškozuje naši zemi – a vědu a výzkum zvlášť.
Paul Nurse
To potvrzuje i Monika Brusenbauch Meislová z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity: „Silná pozice Velké Británie v tomto ohledu závisí na několika aspektech – reputace, otevřenost a schopnost přitáhnout do Británie ty nejlepší mozky. Tím vším ale už od roku 2016 otřásá brexit, který vědu poškozuje a omezuje. Vliv Spojeného království se neustále snižuje a možnosti vědců i studentů budou omezenější.“
Administrativní nepříjemnost
Nahradit unijní mobilitu by podle Jiřího Přibáně z velšské univerzity v Cardiffu mohly třeba meziuniverzitní dohody.
„Britské univerzity mají skvělou spolupráci s mnoha evropskými institucemi. Určitě se jí nebudou chtít jen tak snadno zbavit. Dá se očekávat, že leccos z finančních prostředků podporujících studentskou mobilitu najde znovu cestu k našim partnerským institucím.“
Čtěte také
Jako příklad prohlubování kontaktů a vytváření nové akademické sítě spolupráce uvádí strategické partnerství Centra pro právo a společnost při Cardiff University s kolegy ve Španělsku. „Nás se brexit týká jen jako administrativní nepříjemnost. Rozhodně nevyklízíme pozice v Evropě.“
A dodává, že stejně jako si Spojené království zvolilo suverenitu, mají i univerzity svého druhu svrchovanost: „Naštěstí se na tu politiku nemusíme ve všem spoléhat a ve všem se jí podřizovat.“
Jaké programy budou fungovat? Poslechněte si celou reportáž Filipa Rambouska.
Související
-
To nejlepší z rozhovorů s vědci. Poslechněte si, co Plusu exkluzivně řekli laureáti Nobelovy ceny
Vědecká redakce Českého rozhlasu Plus letos připravila několik rozhovorů s laureáty Nobelovy ceny. Připomeňte si, co o sobě a o svém výzkumu prozradili.
-
Odpor lidí vůči vědě je úměrný tomu, jak moc by museli změnit své životy, tvrdí filozof Latour
Francouzský sociolog a filozof vědy Bruno Latour vydává knihu Zpátky na zem. Jaký recept má na řešení globální klimatické změny v době koronavirové?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
