Vědci z Akademie věd upozorňují na toxické látky z ohňostrojů. Do ovzduší se jich během jedné noci dostanou tuny

28. prosinec 2022 09:19

Každou silvestrovskou noc se do ovzduší dostávají tuny škodlivých chemikálií z ohňostrojů. Na často opomíjenou hrozbu upozorňují vědci z několika ústavů Akademie věd. Látky nejsou zakázané a nikdo pravidelně nesleduje, kolik se jich s pyrotechnikou dostane do životního prostředí. Přesto i za jedinou noc podle vědců mohou poškodit lidské zdraví.

„Řada lidí, kteří se zúčastní té veselice a druhý, třetí, čtvrtý den je jim nepředstavitelně špatně. To není z bublinek v šampaňském. Ale mají akutní otravy ohňostrojovým smogem,“ upozorňuje Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů Akademie věd.

Čtěte také

Z ohňostrojů se do vzduchu dostává směs nejrůznějších látek. „Za ohňostrojovou noc se dostane do ovzduší v České republice asi 12 a půl tuny hořčíku, deset a půl tuny barya, tuna stroncia,“ říká.

Některé látky zajišťují, aby ohňostroj hořel a vybuchoval, jiné mu dodávají barvu. Odborníci o mnoha z nich vědí, že jsou škodlivé, přestože jsou legální. „Kdyby deset procent takového mixu produkovala jednou za rok jakákoli fabrika, všichni skončí ve vězení,“ dodává Klusoň.

Dopad na zdraví

Když pyrotechnika dohoří, látky nikam nezmizí. Rozptýlí se ve vzduchu do drobných částeček. Ty nejmenší vdechneme až do plic a hlouběji. „Krví se samozřejmě mohou dostávat částice i látky do jednotlivých orgánů a do buněk,“ vysvětluje nanotoxikolog z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Pavel Rössner.

Podle Pavla Rössnera nám i během jedné ohňostrojové noci stoupá riziko, že někdy později dostaneme rakovinu. „Nárazové, prudké změny v koncentraci nějakých látek je asi to nejhorší, co může být. V momentě, kdy ten systém přetížíte, můžou nastat změny, které se mohou potom projevit mnohem později,“ vysvětluje.

Nebezpečné chemické prvky

Smog z ohňostrojů se navíc liší od běžných zplodin tím, že obsahuje kovové prvky jako stroncium, baryum nebo rubidium. Ty dodávají ohňostrojům barvy, ale v přírodě se běžně vyskytují jenom v rudách hluboko pod zemí. Živé organismy si s nimi neporadí.

„Snadno reagují jak s DNA, která je nositelkou genetické informace, tak s bílkovinami i s tukovými složkami v buňkách. Ne každá ta molekula je schopná se opravit,“ dodává Rössner.

Nebezpečné zůstávají i ty částice z ohňostrojů, které nikdo nevdechl. Je to problém, kterému se celosvětově věnuje příliš malá pozornost. „Aby k obloze lítalo stroncium a dole běhaly malé děti a druhý den si tam z toho plácaly ještě sněhuláka, to je porušení všeho,“ upozorňuje chemik Petr Klusoň.

On a další vědci proto alespoň doporučují, abychom se ohňostrojům vyhýbali. A hlavně na ně nevodili děti.

autor: Martin Srb
Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy