Vila manželů Prchalových v Chocni je stylová, funkční a tak akorát
Rudolf a Marie Prchalovi si před devadesáti lety nechali postavit dům. Nikdy v něm ale nebydleli.
Plány domu čp. 988 v Jiráskově ulici začaly vznikat v roce 1933, a to v ateliéru významného choceňského architekta Čeňka Mužíka. S Rudolfem Prchalem je pojilo přátelství. Osud ale chtěl všemu jinak. Ještě dříve, než byl dům dokončený, dostal Rudolf Prchal, absolvent strojní průmyslovky, pracovní místo v Úpici. Vilku proto prodal příbuzným, a tak se udržela v rodině. Dnes v domě bydlí manželé Vojtíškovi.
Dům se nachází v městské čtvrti, budované podél pravého břehu Tiché Orlice od dvacátých let minulého století. „Tato čtvrť byla koncipovaná v duchu anglického zahradního města s funkcionalistickými vilami, připomínající zástavbu známé pražské kolonie Baba,“ vysvětluje historik architektury Pavel Panoch z Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.
„Nakonec ale z velkorysého plánu architekta Mužíka sešlo. Přestože funkcionalistické vily nahradily většinou dvoudomky se sedlovými střechami, čtvrť nic ze svých urbanistických kvalit neztratila. Představu o tom, jak tato kolonie jednou mohla vypadat, si můžeme udělat právě díky zdařilé Prchalově vile,“ dodává Pavel Panoch.
Výhled ze střechy domu
Vilku navrhl Čeněk Mužík velmi účelně, ve smyslu samé podstaty funkcionalistického stylu v architektuře. Podsklepený dům byl díky obytným místnostem ve dvou patrech velmi komfortní, přestože jejich dispozice nedosahovaly nijak zvlášť nadstandartní plochy. „Dům byl vždy velmi účelný, žijeme tu rádi, ale největší problém je tu, což pociťujeme stále víc a víc, schodiště. Dvaceticentimetrové stupně dají trochu zabrat,“ říká s úsměvem majitel domu Václav Vojtíšek.
Vilka má v patře elegantně zaoblený balkonek a rozlehlou střešní terasu se zajímavě modelovaným krytým vstupem. Terasu ohraničuje zábradlí. „To zábradlí je nízké, pro děti to zrovna bezpečné nebylo. Prostor na střeše nám sloužil spíš k sušení prádla, než jako pobytová terasa. V létě jsme totiž využívali raději vždy zahradu než rozpálenou střechu,“ doplňuje Olga Vojtíšková.
Čeněk Mužík
Díky Čeňkovi Mužíkovi se v Chocni dokázala prosadit kvalitní funkcionalistická architektura. Pro město i soukromé vlastníky připravil desítky projektů. Jeho realizace najdeme nejen v Chocni, ale i na dalších místech východočeského regionu.
Čeněk Mužík se narodil na konci roku 1906 v Morašicích u Litomyšle, s rodinou ale vyrůstal v Chocni. Absolvoval choceňskou Všeobecnou živnostenskou školu, vyučil se v zednickém řemesle a v roce 1921 se stal stavitelským praktikantem u choceňského stavitele Josefa Nováka. Hodně se od něho naučil a na Novákovo doporučení v polovině dvacátých let Mužík nastoupil na Státní průmyslovou školu stavební v Jaroměři.
Velkou zkušenost Čeňkovi Mužíkovi potom přineslo tříleté působení v ateliéru pardubického stavitele Karla Řepy. V roce 1929 byl Čeněk Mužík přijatý na Státní školu uměleckoprůmyslovou v Praze a navštěvoval také architektonickou speciálku profesora Otakara Novotného. Potřebnou praxi pro samostatnou činnost architekta Čeněk Mužík potom získal u renomovaných architektů Karla Honzíka a Josefa Havlíčka, se kterými se podílel na projektu Všeobecného penzijního ústavu na pražském Žižkově. Zásadní byla také spolupráce s architekty Karlem Říhou a Bedřichem Feuersteinem.
Čeněk Mužík už v roce 1931 vyhrál architektonickou soutěž na budovu Veřejné obchodní školy v Chocni, a to v konkurenci renomovaných architektů. Jak už bylo výše uvedeno, z projektu urbanistického řešení městské čtvrti Pod Homolí nakonec sešlo. Čeněk Mužík realizoval své projekty v ulici B. Krawce, kde navrhl bytové domy v levé frontě zástavby a na druhé straně rodinné vily, z nichž vyniká zejména dům manželů Láskových. V roce 1936 si Čeněk Mužík založil vlastní architektonický ateliér. Podle jeho návrhů bylo v Chocni postaveno téměř čtyřicet rodinných domů. Čeněk Mužík se také podílel na koncepci urnového háje, mezi jeho veřejné stavby patří Staňkovo sanatorium, obytný dům s obchody Okresní hospodářské záložny a řada dalších.
Mužík realizoval svoje projekty i v dalších městech a obcích východních Čech, v sousedním Vysokém Mýtě nebo Ústí nad Orlicí. V Hrochově Týnci navrhl radnici, v Polici nad Metují divadlo, v Hradci Králové zase administrativní budovu čokoládovny Jitřenka. Jsou to ale i stavby školních budov, kromě Chocně je architekt realizoval v Horním Jelení nebo Cerekvici nad Loučnou.
V období 2. světové války Čeněk Mužík svou činnost pozastavil a ateliér, ve kterém vzniklo více než 100 architektonických zakázek, skončil s rokem 1948. Mužík potom působil ve státní organizaci Stavoprojekt a v rámci Studijního a typizačního úřadu v Praze navrhoval kromě projektů škol také například budovy požárních stanic nebo národních výborů. Vedoucím architektem choceňského ateliéru Stavoprojektu zůstal Čeněk Mužík až do roku 1969, zemřel v roce 1988.
Související
-
Vila manželů Láskových v Chocni byla domovem i ordinací
Choceň je místem, kde se dokázala prosadit kvalitní funkcionalistická architektura. Zasloužil se o to architekt Čeněk Mužík.
-
Ve své době byla zjevením. Vila manželů Janouškových v Chocni je nadčasová
Parcela s výhledem, pěstěná zahrada a dům s dispozicemi vysoké kultury bydlení. To je vila manželů Jiřího a Věry Janouškových. Vznikla v sedmdesátých letech 20. století
-
Sto let starý svět. Potomci Václava Klofáče nic měnit nechtějí
Dobříkov u Vysokého Mýta si prvorepublikový politik Václav Klofáč zamiloval. Do obce přivezl kostelík a postavil si tam dům. Rád v něm vítal slavné i obyčejné lidi.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
