Viníka otravy Bečvy neznáme ani po čtyřech měsících. Šance na objasnění a dopadení klesá

16. leden 2021

Ani po skoro čtyřech měsících od tragické havárie na Bečvě nevíme, jaká látka zabila desítky tun ryb a jak se do řeky dostala. Přitom šance na objasnění, co přesně se 20. září stalo, s postupujícím časem od události neustále klesá. Novináři z Deníku Referendum upozornili na havárii, ke které došlo pár hodin před úhynem v chemičce Deza. Ta ale podíl na otravě odmítá.

Nové informace k případu měla policie původně zveřejnit před Vánoci, a to na základě posudku od soudního znalce. Znalec požádal o prodloužení lhůty na vypracování materiálu, ale ani teď, skoro měsíc od původního termínu 20. prosince, posudek není hotový.

Čtěte také

Veřejnost tak může o příčinách otravy, při které uhynulo 40 tun ryb, nadále jen spekulovat. „Je tady několik hypotéz. Ta stále nejpravděpodobnější je, že to byly kyanidy. Ale mluví se také o tom, že mohlo dojít k úniku fenolů,“ shrnuje situaci Jitka Straková z organizace Arnika.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) krátce po havárii oznámil, že v řece nejspíš zabíjel kyanid, který se do vody dostal dlouhým potrubím z areálu bývalé Tesly Rožnov. Novináři z Deníku Referendum ale zjistili, že místo kyanidu se do řeky mohly dostat fenoly. A nad ránem před tím, než rybáři objevili v řece mrtvé ryby, došlo k havárii ve fenolovém úseku nedaleké chemičky Deza spadající do koncernu Agrofert.

Deza nejdříve havárii tajila

Podle zjištění Deníku Referendum pracovník takzvané kaustifikační jednotky usnul, přičemž ze zařízení začala stříkat směs potenciálně obsahující jedovaté látky. „Podle takzvaných trendů chybělo ráno v reaktoru 12 kubíků této látky,“ říká Zuzana Vlasatá z Deníku Referendum. Deza navíc únik nehlásila ani České inspekci životního prostředí.

Čtěte také

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka připouští, že na jednotce došlo k „provozní události,“ ale z reaktoru podle něj neunikly žádné látky, které by mohly otravu řeky způsobit. „Uniklá směs navíc skončila v záchytných valech, neunikla mimo provoz ani mimo podnik a my jsme si stoprocentně jistí, že toto rozhodně příčinou úhynu ryb nemohlo být,“ řekl pořadu Natura Karel Hanzelka.

Agrofert následně podal na Deník Referendum žalobu, a to za sérii článků spojujících Dezu s úhynem ryb a také za text, ve kterém portál spojoval Agrofert s tragickou sebevraždou zaměstnance rožnovské čistírny odpadních vod.

„Faktem je, že chemička Deza tu událost velmi dlouho tajila. To bylo minimálně velmi nešťastné, i pokud by nebyla zdrojem otravy,“ komentuje situaci investigativní novinář Českého rozhlasu Jakub Troníček.

Největší otrava za posledních 15 let

Ačkoliv je rozluštění příčin a průběhu havárie zatím v nedohlednu, už dnes je jisté, že jde o největší událost tohoto typu za velmi dlouhou dobu. „Vzhledem k tomu, že bylo otráveno několik tisíc živočichů a ryb, jde o případ, který se nestal od havárie v roce 2006, kdy z kolínské Draslovky unikl také kyanid,“ vzpomíná Kamil Repeš z Arniky.

Draslovka tehdy zaplatila pokutu 2 miliony korun, přičemž dle takzvaného vodního zákona je maximální postih 5 milionů korun. Podle Repeše by se pokuta měla podstatně zvýšit. „Tyto peníze by se daly případně použít na nějakou revitalizaci a to, co bylo zničeno, se tím může obnovit,“ uzavírá Repeš.

Poslechněte si celou Naturu Ondřeje Nováka.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.