Víte, čím se v minulosti zabývali plátýnkáři? Ve mlýnech vždy bývali vítanými hosty
K výrazům a řemeslům, která už odnesl čas, patří tzv. „plátýnkáři“ a „plátýnkářství“. Víme ještě, co si pod tím představit? Jednalo se o výrobu mlynářských plátýnek, s jejichž pomocí se prosíváním hrubého meliva získávala kvalitní mouka: nejjemnější „vejražka“, mouka „dotahovaná“, hrubší mouka chlebová a nejhrubší mouka „špagátová“ na kroupy. Na Chodsku byla známou plátýnkářkou třeba Marie Bílková z Mrákova, vyhlášení bývali i plátýnkáři ze Kdyně.
Plátýnka se v minulosti vyráběla manufakturním způsobem nebo formou domácké výroby - třeba jako ve známé krejčovské a písmácké rodině Bílkových v Mrákově. Plátýnkářství se tam ve druhé třetině 19. století věnovala hlavně Marie Bílková, známá (díky svým pěším poutím do Říma) spíše jako „Manka Římanka“.
Plátýnkáři ze Kdyně
Také výrobci v nedaleké Kdyni dosáhli svými kvalitními plátýnky velkého věhlasu dokonce i mimo území tehdejší monarchie. Na výrobu se specializovali přímo plátýnkářští mistři organizovaní do cechů, kteří kvůli pokrytí objednávek zaměstnávali obyvatele z okolních vesnic - ty, kteří se v oboru vyznali, byli zruční a nezřídka byli také spolehlivými prodejci.
V zimním období chodívali tito prodejci plátýnek po mlýnech, kde zpravidla už měli svoji zavedenou klientelu. Nejčastěji se prodejci plátýnek rekrutovali z řad vesnických domkářů a chalupníků, kteří byli v zimním období bez práce, a tak si výrobou a prodejem vylepšovali rodinný rozpočet. Ve vzpomínkách Marie Bílkové z Mrákova se můžeme dočíst, že plátýnka prodávala ve mlýnech na Písecku, což z jejího bydliště v Mrákově činilo více než 100 km a připočteme-li, že se prodeji plátýnkáři věnovali mimo hlavní zemědělskou sezónu (tedy převážně v zimním období), musíme se sklonit před tímto fyzickým výkonem!
Vítaní hosté ve mlýnech
Jakkoli mohla být dlouhá cesta v zimě nepříjemná, přijetí ve mlýnech bývalo naopak velmi vřelé. V zimním období bývali právě plátýnkáři ve mlýnech vítanými hosty. Bývali nezřídka jediným kontaktem se světem, vyprávěli příběhy, které na cestách sami zažili, slyšeli o nich, upravili si je pro zajímavější posluchačský zážitek nebo si je jednoduše vymysleli. A tak plátýnkáři při svých cestách zároveň šířili přirozenou cestou různé folklórní žánry – vyprávění, pohádky, pověsti i písničky.
S příchodem průmyslové revoluce byla plátýnka postupně vytlačena hedvábím, později i ta byla nahrazena modernějšími technologiemi. Plátýnkáři a jejich cesty tak zůstaly nadobro už jen ve vzpomínkách…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
