Vladimír Burjánek: První

3. leden 2021

Napadlo vás někdy, jak významné je v životě slůvko první a kolikrát se s ním setkáváme? Určitě se mi nepodaří vystihnout všechny důležité momenty tohoto spojení, ale další si můžete vybavit v klidu vy.

Čtěte také

Tak například, ačkoliv by v tom neměl být rozdíl, prvorozené dítě je přeci jen první. Pak přijde první zoubek, první slova a krůčky, s nimi i první pády, lehké, protože jsme blízko u země.

Velikou událostí je první třída. Před ní možná ještě první poznávání života ve skupině s jinými v mateřské škole. Ve škole pak první vysvědčení, hodnocení od někoho jiného než rodičů a úplně jiným způsobem. Zařazení mezi premianty je pro každého určitě lepší, než skončit jako propadlík. Je přeci přirozenou touhou člověka, být nejlepší, první, vítězit.

Čtěte také

Jak ve školní lavici, tak na kole, fotbalovém hřišti i jinde. Významné bývaly první taneční, spojené obvykle s prvními láskami, což dnes už dávno neplatí. Taneční se ignorují a lásky jsou daleko dříve. Potom už jen první výplaty, svatby a kolotoč prvního se předává nové generaci i v případě, že přišel první rozvod.

Protože potom už zbývá jen první vnouče, první důchod a vlastně také s ním poznávání, co je to poslední.

Spustit audio

Související

  • Vladimír Burjánek: Sliby, chyby

    Vyvolávači na poutích slibující hory doly, byli  neviňátka proti těm současným. Nemluvím teď o reklamních nesmyslech na zaručený růst vlasů či zhubnutí.

  • Vladimír Burjánek: Komunikace

    Bývalo kdysi běžné, že lidé spolu uměli vzájemně komunikovat. Když host přišel do restaurace na kávu, nehledal volný stolek, ale přisedl k dalšímu a dal se s ním do řeči.

  • Vladimír Burjánek: Pozdravna

    Kdykoliv jsem šel jako děcko s babičkou a někoho jsme ve vsi potkali, už předem mi říkala, hezky pozdrav. A tak v mládí bývalo zvykem, že děti ve vesnici zdravili dospělé.