Vydrží nízká inflace? Obchodníci můžou zase zdražit nebo se projeví inflační doložky, varuje ekonom Lacina

22. únor 2024

Za lednovou nižší inflaci můžou především ceny bydlení včetně elektřiny. Zatímco ještě v prosinci zdražila meziročně o více než 140 procent, v lednu už byla dražší jen o 13 procent. „Můžou se ale projevit inflační doložky, které jsou dnes v celé řadě smluv na nájmy prostor, kde se bude při navyšování ceny brát v potaz kumulativní loňská inflace,“ upozorňuje Lubor Lacina z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity.

Je inflace 2,3 procenta skutečně tak skvělé číslo?

Je to dobrá zpráva. Důležité je, aby centrální banka plnila závazek, který dlouho neplnila. Byla tu hrozba, že kdyby růst pokračoval, tak se roztočí inflační spirála.

Čtěte také

Jak velké je riziko, což naznačila viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová, že v lednu šlo jen o marketingovou akci, protože obchodníci, především ti s potravinami, mají za sebou poměrně výrazný tlak na to, že zdražovali až přespříliš, a my se poté v únoru dočkáme nepříjemného překvapení v podobě vyšší inflace?

Není to hrozba jen u přecenění potravin. Může tam dojít k nárůstu cen i u menších producentů a prodejců, kteří se snažili ceny držet níž, aby reagovali na snižující se spotřebu.

Vidím tam druhou hrozbu, a to, že se můžou projevit inflační doložky, které jsou dneska v celé řadě smluv, třeba na nájmy prostor, kde se bude při navyšování ceny brát v potaz kumulativní loňská inflace.

Když se podíváme dovnitř čísla 2,3 procenta, tak je tam velký rozdíl mezi zbožím a cenami služeb. Právě ceny služeb rostly až o devět procent. Za jak dlouho se přenese pokles i do služeb?

To může trvat poměrně dlouho, protože služby jsou typické tím, že v nich roste produktivita práce omezeně. Služby mají tendenci mzdově dohánět sektor zboží, kde je konkurence větší, protože je větší tlak na produktivitu práce. Tohle dohánění může trvat i několik let.

Čtěte také

Nakolik poklesu zdražování pomohla vláda, ale také to, že například drželi mzdy ve veřejném sektoru poměrně nízko. Mělo to na tu lednovou inflaci zásadnější vliv, anebo je to způsobeno spíše externími vlivy?

Vláda ovlivňuje cenovou úroveň jenom velmi nepřímo. Ale v okamžiku, kdy zaměstnanost ve veřejném sektoru tvoří podstatnou část zaměstnanosti, omezený růst mezd určitě ovlivňuje spotřební chování zaměstnanců. Tam bych řekl, že to k ochlazení spotřeby přispělo.

Soukromí zaměstnavatelé slibovali růst mezd pro tento rok kolem sedmi až osmi procent. Dá se čekat, že při takto nízké inflaci už nebudou mít ochotu mzdy tak rychle zvedat?

Ve velkých odborových organizacích a podnicích dochází k vyjednávání pouze jednou za rok. Nemyslím si, že by na to v tomhle roce firmy reagovaly.

Takže takto nízká inflace automaticky znamená, že opravdu dojde k růstu reálných mezd?

Ano, ale stále budou díky předchozímu vývoji výrazně zaostávat a nedoženou pokles, který nastal v předchozích třech letech.

Jak moc zafungovala měnová politika ČNB a jak moc rozhodovalo to, že zlevňují energie v celé Evropě? A jakou politiku vlastně od ČNB teď máme čekat? Poslechněte si celý rozhovor. Moderuje Václav Pešička.

autoři: Václav Pešička , fos
Spustit audio

Související