Vysokým školám chybí až 9 miliard korun. Průměrný plat akademiků je iluzí, kritizuje exministr Plaga
Vysokoškolští učitelé uspořádali výstražnou stávku kvůli nízkým platům a kvůli podfinancování vysokých škol. „Redistribuce peněz je na vysokých školách. Platy neurčuje stát, počet zaměstnanců a jejich ohodnocení řeší univerzity. Ale je třeba říct i to B – pokud tam ten objem peněz nebude, tak nemají co redistribuovat,“ konstatuje exministr školství za hnutí ANO Robert Plaga.
Popisuje, že během jeho mandátu vzrostl státní příspěvek vysokým školám za čtyři roky o 40 procent na 28,4 miliardy korun. Navíc to bylo v době, kdy na vysoké školy nastupovaly slabší populační ročníky.
„Pro příští rok je návrh 30,9 miliardy, ale přibývá 19letých a do toho vletěla vysoká inflace. Po vzepětí z let 2017 až 2021 se bohužel vracíme do propasti,“ dodává s tím, že vysokým školám i kvůli nárůstu počtu studentů chybí zhruba šest až devět miliard korun.
Čtěte také
V úterý na pražském Palackého náměstí výstražnou stávku podpořila asi tisícovka protestujících. Šárka Lojdová z České asociace doktorandek a doktorandů na demonstraci uvedla, že průměrný plat doktoranda je 11 250 korun měsíčně.
Plaga připouští, že taková částka není k žití, ovšem zdůrazňuje, že výši stipendia určují vysoké školy. Návrh zákona, který odměňování doktorandů upravuje, ale stále zůstává na ministerstvu a ani za dva roky se nedostal k projednání ve Sněmovně.
„Významně by zvýšil odměňování nad rámec průměrné mzdy, aby doktorandi měli důstojné podmínky a nemuseli hledat vedlejší způsoby obživy. Státu se to vrátí, protože doktorská studia dokončí dřív,“ uvádí s tím, že v současnosti velké množství doktorandů studuje dlouho anebo studium vůbec nedokončí.
Chybí peníze
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) před stávkou zveřejnil průměrný plat akademických pracovníků, který v roce 2022 činil 62 872 korun. Plaga ovšem podotýká, že průměr zvyšují lidé na vedoucích pozicích, základní problém je ale v tom, že v některých oborech je odměňování výrazně pod průměrem.
Čtěte také
„To číslo vyvolává iluzi, na kterou řada lidí nedosáhne. A bohužel na některých fakultách a univerzitách se tomuto číslu zdaleka neblíží,“ zdůrazňuje exministr s tím, že školy sice mohou upravit platy a počty zaměstnanců, problém je ale v tom, že celý systém je podfinancovaný.
Část problému je ale i na straně univerzit, které by měly lépe rozdělovat peníze mezi jednotlivé fakulty, protože některé z nich snadněji získají peníze z vědeckých grantů.
„Vysoké školy si do toho nechtějí nechat zasahovat. Rolí ministerstva je ale zajistit, aby v systému bylo dost prostředků a požadovat po vysokých školách, aby se chovaly efektivně a neměly třeba tři stejné ústavy na jednotlivých fakultách. Ale tím se těch šest až devět miliard neušetří,“ opakuje.
Mělo by se na vysokých školách zavést školné? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Pokud nedojde k masivnější podpoře humanitních oborů, brzy nebude co řešit, míní filozof Jirsa
„Nikdo z akademických pracovníků, kteří jsou hodni toho názvu, si nechce vzít studenty jako rukojmí,“ popisuje situaci s platy ve vysokém školství filozof Jakub Jirsa.
-
Apolena Rychlíková: Lidé z humanitních a společenskovědních oborů se přihlásili o slovo
Celkem třináct fakult z ČR se zapojilo do akce Hodina pravdy. Lidé z humanitních a společenskovědních fakult během protestu upozornili na podhodnocení jejich práce.
-
Nízké platy akademiků: Každý týden dostávám nějakou výpověď, uvádí děkan filozofické fakulty
Někteří akademici hrozí stávkou nebo odchodem kvůli platům. Dělá stát dost pro zlepšení situace? „Dosud ne, ale doufám, že se blýská na lepší časy,“ věří děkan Stejskal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.