„Vytáhli na nás mačety a házeli kamení.“ Za deset let zemřelo na dva tisíce ochránců klimatu, třetinu tvoří domorodci

Úterý je Mezinárodním dnem klimatické akce. Za poslední desetiletí byly podle dat organizace Global Witness ve světě zavražděny skoro dva tisíce ochránců klimatu a životního prostředí. Umírají hlavně domorodí obyvatelé, kteří se snaží zabránit devastaci svých domovů nadnárodními korporacemi nebo ilegálními těžaři.

Domorodé obyvatelstvo tvoří třetinu všech zabitých, přičemž nejnebezpečnější jsou pro zastánce klimatu země Latinské Ameriky. V New Yorku, kam přijel na půdu OSN, o tom pro Český rozhlas vypráví Leonidas Iza, prezident Konfederace ekvádorských domorodých národů. Reprezentuje tu celkem 33 vesnic.

Kdo se angažuje v ochraně životního prostředí, je neustále v ohrožení.
Cecilia Requenová, bolivijská senátorka

Chránit domovy, pitnou vodu a s tím i pralesní ekosystém před činností ropných společností, to prý znamená i nasazovat vlastní život. Mluví o pěti domorodých lídrech, které znal a kteří byli za posledních deset let zavražděni kvůli tomu, že se stavěli proti těžbě a ropným operacím na jejich území.

Čtěte také

Zmiňuje třeba Josého Tendetzu, kterého před lety našli mrtvého se známkami bití a s polámanými kostmi těsně předtím, než měl odjet na klimatický summit OSN a tam podat stížnost na chystaný těžební projekt.

„Mě už se taky pokusili zabít – zaútočili na moje auto, měl jsem ho prostřílené kulkami. Děti se mě pořád ptají: Tati, oni tě zabijou?“ dodává.

Útoky nejsou výjimkou

„Imunní proti násilí při snaze chránit přírodu není v tomto regionu nikdo,“ říká bolivijská senátorka Cecilia Requenová a vypráví o tom, jak i ona zažila útok při oficiální inspekční cestě do oblasti, kde těžba zlata narušuje životní prostředí domorodých obyvatel.

„Jakmile zjistili, kdo jsme a proč jsme přijeli, začali po nás házet velké kameny a vytáhli mačety. Pluli jsme v té chvíli na lodi. Byli to lidé, co se tam snaží zabírat půdu k těžbě. Pokusili se nás unést, ale dokázali jsme naštěstí uniknout. Ale bylo to nebezpečné a nebyla to výjimka. Kdo se angažuje v ochraně životního prostředí, je neustále v ohrožení.“

Odlesňování amazonského pralesa v Brazílii. Snímek je z 18. srpna 2021

Potvrzuje to i ekvádorský domorodý lídr Leonardo Iza: „Naše území zažívají invazi těžařů, ropných společností. Propadáme se kvůli tomu do stále větší chudoby. A když se naše teritorium a jeho přírodu snažíme chránit, jsme kvůli tomu kriminalizováni. Čelíme žalobám, končíme ve vězení nebo zavraždění.“

Problém s dodržováním lidským práv má i Evropa

„Evropa dlouho vystupovala spíš jako obránce těchto lidí. Teď ale vidíme, že i v Evropě je postup vůči environmentálním aktivistům spíš přísnější. Řekla bych, že to není moc dobrý trend vzhledem k tomu, že už tak je jejich situace celosvětově špatná,“ vysvětluje Eva Balounová z Ústavu státu a práva Akademie věd.

Čtěte také

V Česku takové trendy zatím nevidíme, ale musíme si uvědomit, že pokud jsou klimatické protesty nenásilné, tak podléhají právní ochraně, jsou zaručeny právem,“ doplňuje expertka na klimatické právo.

Ve světě včetně Evropy a Spojených států přibývá zákonů, které umožňují tvrději trestat protesty za ochranu životního prostředí, a OSN nebo Rada Evropy upozorňují, že i evropské země jako Spojené království, Německo a další začínají mít problémy s dodržováním lidských práv, když neadekvátně kriminalizují i nenásilné protesty za ochranu klimatu.

Se zhoršujícím se rozvratem stabilního klimatu a přibývajícími požáry, záplavami či extrémními teplotami vyšli do ulic už i někteří vědci, aby upozornili na to, že vlády neberou jejich poznání a varování vážně.

Intenzivnější jsou i kontroverzní formy protestů. Blokování silnic či útoky na umělecká díla přijímá kriticky velká část veřejnosti i část odborníků.

Blokování silnic

„Chápu, že některé skupiny obyvatelstva si myslí, že je to to poslední, co můžou udělat, protože jiné možnosti nemají. Ale v momentě, kdy to omezuje jinou část obyvatel,  například ty, kteří jezdí autem – to je v poslední době hodně moderní, že se blokují silnice – tak to staví veřejnost proti klimatologům jako takovým,“ myslí si přední český klimatolog Radim Tolasz.

Čtěte také

„Setkávám se s tím. Lidi mi za tyhle aktivity nadávají. Říkají, že v tom máme prsty my klimatologové, protože jsme řekli, že změna klimatu je nebezpečná,“ přidává osobní zkušenost.

„Pokud je to třeba blokace magistrály, tak už tam teoreticky může být nějaká souvislost s ohrožením života, zdraví a podobně. Takže to už jsou trochu problematičtější akce. Ale rozhodně by nemělo docházet k plošnému zakazování akcí, případ od případu by měl posoudit soud,“ podotýká Eva Balounová.

„Protože to, co se někomu dnes nelíbí, co se týče klima aktivismu, může příště narazit, až se bude chtít k něčemu vyjádřit a už nebude moct, protože ta práva budou omezena. Takže vždycky, pokud jde o omezování základních lidských práv, bychom měli být hodně opatrní,“ připomíná na závěr expertka na klimatické právo.

autoři: Jan Kaliba , mga
Spustit audio

Související