Yvetta Simonová slaví 95. narozeniny
Už šedesát pět let rozdává věrnému publiku radost svými písničkami. Její nezaměnitelný sametový hlas si oblíbili posluchači především v šedesátých a sedmdesátých letech, ale popularitu neztratila dodnes.
Když se ohlédneme zpátky, tak to vypadá, jako by se nic nezměnilo - Yvetta Simonová zpívá, její repertoár je za ta léta bohatý a ona sama je dnes synonymem pohody, ale také preciznosti, jistoty, spolehlivosti a profesionality vůbec.
Celý život zpívala populární hudbu, ale její vnitřní projev občas odhalil její znalost tajemných hloubek života. Nikdy nezpívala povrchně. A nejvíc se její hlas ukázal jako schopný všech nuancí šansonu ve filmovém muzikálu Limonádový Joe aneb Koňská opera, kde tak nádherně barově a šantánově nazpívala ony dnes už evergreeny Když v baru houstne dým, Whisky to je moje gusto a Což nevidíš mé zvrhlé rty.
A jak byla Yvetta Simonová vybrána, aby tyto písně nazpívala? Podle jejích slov prý vůbec nevěděla, co se na ni chystá. Přišel autor hudby Vlastimil Hála a říkal: Nechceš si to zazpívat? A ona vůbec nevěděla, že je to pro film. Květa Fialová, představitelka "arizonské pěnice" Tornádo Lou, byla výsledkem nadšená a prý říkala „Když budu potřebovat něco ve filmu zazpívat, dejte tam Simonovou." Ale ty písničky měly opravdu obrovský – a pro Yvettu Simonovu naprosto nečekaný – úspěch, vždyť začínala jako operetní zpěvačka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
