Za tři roky chceme lidem posílat předvyplněná daňová přiznání, říká šéfka finanční správy Hornochová

Cílem je, aby systém byl funkční už od roku 2026. „Vzhledem k tomu, že jsme v České republice, tak se dá očekávat nějaké napadání průběhu zakázky, takže se zdráhám říkat nějaká přesná data. Doufejme, že první funkční moduly by mohly být vidět v roce 2026,“ uvádí s tím, že pro lidi to bude určitě velký komfort.

Čtěte také

Petr Holub: Daně se platí, deficit klesá. Není snad krize?

Finanční správa se pod vedením Hornochové, která se stala šéfkou letos v březnu, snaží být lidštější. Spíš než trestat chce radit, jak daně správně odevzdat. Podle ní se tak dají daně vybírat lépe.

Hornochová mimochodem v minulosti na ministerstvu financí v letech 2014 až 2015 pracovala jako náměstkyně tehdejšího šéfa resortu a zároveň hnutí ANO Andreje Babiše. Na starosti měla právě daně a také zavedení EET. Z postu ale odešla, protože měla problém s tvrdým přístupem tehdejšího vedení finančních úřadů k vymáhání daní, hlavně DPH. Tehdy se mluvilo o takzvaném zaklekávání na firmy.

Současná vláda od letošního roku povinnost elektronicky evidovat tržby v restauracích, hotelech a obchodech zrušila. Českem se přitom pak rozlila vlna nápisů „cash only“, kdy řada restaurací a obchodů přestala přijímat platby kartou. Podle opozice i některých ekonomů bylo zrušení EET chyba, protože tím stát přichází kvůli opětovnému nepřiznávání části příjmů podnikatelů o daně.

Čtěte také

Platby kartami setrvale rostou. A EET s tím nemá nic společného, tvrdí vládní poslanec Jakob

Hornochová, byť EET zaváděla, si ale nemyslí, že by jeho zrušení byl velký problém. I když připouští, že to zhoršuje možnosti kontrol finančních úřadů.

„Samozřejmě přiznávám, že to, že nemáme EET, nám určitým způsobem limituje možnosti. Na druhou stranu v té podobě, ve které byla EET před zrušením, už byla problematická,“ upozorňuje šéfka Finanční správy.

Důvodem byl dřívější zásah Ústavního soudu, který řekl, že není potřeba evidovat platby kartou. „Pak jsme ztratili celkový přehled o obratu (firem). Takže k tomu musíme analyticky přistupovat trošku jinak,“ dodává.

Karty nebereme

Větší efekt než EET pokud jde o samotný výběr daní podle ní každopádně mělo zavedení kontrolních hlášení pro přiznávání daně z přidané hodnoty (DPH).

„Tady jde řádově určitě o desítky miliard ročně, kdežto EET bylo spíš o menších částkách. Spíš je to o atmosféře, co vnímají občané,“ myslí si Hornochová. Lidé si totiž spojují nápisy „karty nebereme“ s tím, že podniky prostě podvádí na daních.

Čtěte také

Kartou, nebo hotově? Je to věcí provozovatele. Odvádět bance 1,5 procenta z tržby je pro nás nepřijatelné, říká spolumajitelka Labské a Luční boudy

Pouze takto se na to ale podle ní dívat nedá. Některé umožňují i platit převodem na účet. „Pochopitelně nejsem natolik naivní, abych si myslela, že tam určitá souvislost být nemůže, ale určitě bych nevycházela z toho, že pokud někdo přestal brát karty, tak jednoznačně krátí daně. Takto asi k těm subjektům přistupovat opravdu nemůžeme,“ zdůrazňuje.

To, že zavedení kontrolních hlášení zlepšilo výběr DPH, se ukázalo podle ní hned v daném roce 2016. Do té doby byla mezera ve výběru DPH podle propočtů mezi tím, kolik by firmy měly zaplatit a kolik skutečně zaplatily, zhruba 18 procent. Loni to bylo už jen 11 procent.

V letošním roce je nad očekávání pak lepší výnos z podnikových daní z příjmů. Důvodem je mimořádný rok 2022, kdy řada podniků byla ziskovějších, než se čekalo.

„Je zajímavé dívat se na vývoj v jednotlivých sektorech, jak ty křivky neuvěřitelně ustřelily v loňském roce a teď se postupně zase vracejí do normálu,“ uvádí Hornochová.

Čtěte také

Šéf Monety: Kvůli válečné dani se banky soudit nebudou. Mají srdce králíka a nohy gazely

„Za nás, co vidíme na finanční správě, tak je to autoprůmysl. Tam si myslím, že je to tím, že stála spousta nedodělaných aut, protože byl problém s čipy. Takže se projevil časový posun, kdy automobilky realizovali svoje zisky. Potom jsou to banky, energetika, případně chemický průmysl, to znamená pohonné hmoty,“ sděluje.

Na energetické firmy a banky byla také kvůli mimořádnému roku 2022 uvalena daň z neočekávaných zisků, takzvaná windfall tax. Platit se má sice až z výsledků roku 2023, zálohy ale mají dotčené firmy platit již letos podle zisků za loňský rok. Čas mají do září.

Podle Hornochové si řada z nich už požádala o snížení záloh, protože skutečné zisky za rok 2023 budou mít nižší. Specializovaný finanční úřad, který má výběr windfall tax na starosti, žádosti nyní prověřuje. Podle ní tak není možné odhadnout, kolik se na této dani skutečně vybere.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nedávno uvedl, že místo očekávaných 85 miliard korun do rozpočtu přijde z windfall tax do konce roku na zálohách asi 46 miliard korun.

Poslechněte si celé Peníze a vliv Jany Klímové v audiozáznamu.