Za úzkostmi vysokoškoláků je náročné studium, obavy z nezvládání i to, jak byli úzkostní rodiče

17. prosinec 2021

Průzkumy naznačují, že s covidem přišel i nárůst úzkostí mezi lidmi. Místo rakoviny se teď lidé častěji bojí právě covidu a toho, jaké dopady na ně nemoc bude mít. Tak jak je možné se úzkostné prožívání naučit, je možné se jej i zbavit.

Ačkoliv jsou úzkosti v první řadě poruchou duševní, projevují se mnohdy různými tělesnými příznaky. Typické jsou dušnost, zrychlený tep, pocení, zažívací potíže. Úzkosti znesnadňují některým lidem i fungování ve společnosti.

Čtěte také

„Často mi pacienti říkají, že nikdy neměli problém s komunikací, se zařizováním věcí na úřadech, ale po době strávené v izolaci se jim objevuje,“ vysvětluje psychiatrička Jiřina Kosová z Národního ústavu duševního zdraví. Souvisí to podle ní s tím, že když některé naše dovednosti nepěstujeme, postupně mohou upadat.

Výraznou skupinou, o které se v souvislosti s úzkostmi hovoří, jsou také třeba vysokoškoláci. „Navazuje to na určitou náročnost studia, protože nároky na studenty a obavy z nezvládání jsou často veliké,“ dodává lékařka. Úzkostné prožívání se ale neobjeví samo od sebe, mnohdy se jej učíme od svých nejbližších, tedy od rodičů.

Vedoucí lékařka Národního ústavu duševního zdraví Jiřina Kosová

Úzkost se může projevovat i takzvaným katastrofickým myšlením. „To znamená, že z každé běžné situace vyrábím problém, každá věc začíná být strašákem, ve všem vidím větší potíž, než to ve skutečnosti je,“ doplňuje Kosová.

Proč si prostě nestačí říct, že už takhle myslet nebudeme? Jak může v boji s úzkostí pomoct skupinová terapie a jak dostupná je v současné době? Poslechněte si Diagnózu F o úzkostech s psychiatričkou Jiřinou Kosovou.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.