Zálohování PET lahví: ušetříme energii i přírodu. Na Slovensku rapidně ubyly odhozené odpadky

Jsme v Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Vladimír Kočí s PET lahví v ruce ukazuje, kolik často zbytečného materiálu se na jeden takový obal spotřebuje. „Máte tam papír, PET, jiný PET, je tam tuším ještě polypropylen, izolace. Těch materiálů je hodně a všechno jenom kvůli dvěma litrům piva.“

Pořád dokola to nejde

Čtěte také

iROZHLAS

Zálohování místo vyhazování do kontejneru. Češi mohou odnášet PET láhve do vybraných prodejen

To je už pro životní prostředí samo o sobě zátěž. Pomoci by mohlo zálohování. Podle odborníků by oproti současnému systému mohlo snížit negativní dopady až o třetinu. Cílem je totiž dostat k recyklaci obaly, které by jinak skončily ve spalovnách nebo v přírodě. V praxi by to mělo fungovat tak, že zákazník PET lahev nebo plechovku odevzdá, ta se zrecykluje, a z toho vznikne obal nový. Tedy alespoň částečně.

„Zatím jsme neviděli skutečně dlouhodobě opakovaně recyklovaný materiál v oblasti PETu. Vždycky se tam přidává část primárního PETu, aby to mělo odpovídající technické vlastnosti. Z tohoto pohledu to nepůjde jako perpetuum mobile stále dokola, tak to nejde,“ vysvětluje Vladimír Kočí.

To je rozdíl oproti třeba skleněným lahvím, které se mohou po použití vymýt a dál používat. V případě PET lahví to ale materiál neumožňuje a hrozí, že by byly nějak kontaminované. V laboratoři ústavu konzervace potravin to vysvětluje Jan Pivoňka.

Lepší recyklace než skládka

„Není dobré, aby do toho třeba někdo dal doma ředidlo ve velkém, nebo se do toho dostaly nějaké organické sloučeniny, který by potom byly součástí PETu ve chvíli, kdy se dostane do recyklace a k čištění. Jenomže to je většinou vyloučeno už na třídících linkách. Hodně znečištěné lahve nejsou vůbec zařazené do systému recyklace. A ve chvíli, kdy to rozdrtíte na granulát, který potom vyperete, není riziko úplně vyloučené. Předpokládáme, že drtivá většina je čístá.

Navíc se do toho přidává panenský PET, takže toto riziko je únosné v kontextu toho, jaký je přínos pro životní prostředí související s tím, že se recyklace provádí. A není to lineární systém, ve kterým by PET skončil na skládce nebo někde ve spalovně,“ popisuje Pivoňka.

Čistší půda i příroda

Mezi další výhody vratných lahví patří také šetření energií nebo snížení uhlíkové stopy, říká Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování.

„Norská studie říká, že v jedné PET lahvi je ukryta až jedna kilowatthodina energie. A když bychom si vzali, že ten systém umí vysbírat těch 90 procent, uměli bych ušetřit tolik energie, abychom mohli vytápět elektřinou během jednoho roku město ve velikosti Brna,“ popisuje Havligerová.

Díky zálohovému systému by podle vědců z VŠCHT mohla být čistší taky půda. To podle Kristýny Havligerové dokazuje i Slovensko.

„Ze Slovenska z ní, že tyto nápojové obaly z přírody zmizely. V roce 2021 tvořily plechovky asi 21 procent odhozeného odpadu a PET lahve 18 procent. Na podzim roku 2022 to bylo pět procent PET lahví a čtyři procenta plechovek,“ doplňuje.

Vědci ale upozorňují, že recyklace PET lahví je jen druhotným řešením dopadu na životní prostředí. Ideální by bylo jich jednoduše vyrábět míň.