Zaostřeno na ochranu památek: „Oživí“ umělá inteligence italské Pompeje?
Umělá inteligence se naplno dostává do našich životů, dokonce i tam, kde by to laik asi nečekal – do péče o kulturní dědictví. Archeologický park v italských Pompejích slouží jako jakási výzkumná laboratoř pro využití nových technologií a postupů – ať už v ochraně, archeologii i restaurátorství.
Čtěte také
Pompeje nejsou jen zvětralé, polorozpadlé ruiny – i po dlouhých tisíciletích nám mohou stále poskytnout unikátní pohled do života antického Říma. Město a jeho okolí zakonzervoval popel po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu.
Spousta artefaktů vypadá, jako by v zemi ležely jen několik desítek let. Vidět je to například na mozaikových podlahách některých honosnějších vil, nebo na freskách, které je zdobily.
Archeologové ale často najdou jen rozbité fragmenty takových uměleckých děl. Skládat je dohromady je zdlouhavý a náročný proces, který může trvat dlouhá léta. S tím jim má pomoct projekt RePair.
Podílí se na něm celkem sedm organizací – Pompejský archeologický park, Italský institut technologie, Univerzita v německém Bonnu, Institutu Superior Technico v Portugalsku, izraelská Ben Gurionova univerzita a Univerzita v Benátkách.
Robotická patforma
Jeho hlavním cílem je spojit robotiku a umělou inteligenci tak, aby historikům usnadnila práci.
„Základní myšlenka projektu je velmi jednoduchá: Plánujeme postavit robotickou platformu, která bude ovládaná umělou inteligencí a počítačovým viděním, což nám umožní fyzicky zrekonstruovat velké roztříštěné fresky,“ říká Marcello Pelillo z Univerzity v Benátkách.
Čtěte také
„Právě Pompejský archeologický park je naše případová studie. Snažíme se znovu sestavit fresky obsahující tisíce částí zničených erupcí sopky Vesuv a také při bombardování Itálie za 2. světové války. Dá se to označit za velmi velké skládačky, vlastně puzzle, které jsou mnohem obtížnější než ty deskové, na které jsme zvyklí,“ doplňuje.
„Náš systém se skládá ze tří hlavních kroků: nejprve sbíráme údaje o fragmentech fresek pomocí skenovacího procesu – abychom získali vizuální a geometrické informace. Každý kousek je důkladně zdokumentovaný v rozsáhlé databázi, která bude dostupná archeologům pro další studium.“
„Druhým krokem je algoritmus pro řešení ,skládačky‘, který je jádrem systému a je asi nejkomplikovanější částí. Jednak nemáme ,ten obrázek na krabici puzzle‘, a také jednotlivé kousky mnohdy nezapadají dohromady. Musíme tak spoléhat na různé informace, jako je geometrie a vizuální vzhled fragmentů, aby bylo možné je správně umístit.“
„Kromě toho i částí fresek chybí, takže v ,naší skládačce‘ bude mnoho ,děr‘. A aby toho nebylo málo, máme tu ještě jeden zásadní problém: Než se budovy v Pompejích zřítily, měly fresky na stěnách, stropech, ale i na podlaze. Po erupci se všechno smíchalo dohromady. Takže je to vlastně hned několik krabic s puzzle, ty jste promíchali a pak všechny skládačky řešili najednou,“ dodává Pelillo.
A shrnuje: „Naše cíle jsou ambiciózní, ale věříme, že díky této inovativní technologii budeme schopni zachovat a obnovit důležité kusy kulturního dědictví pro budoucí generace“.
Nejen Itálie?
Myšlenka na vytvoření projektu RePair přišla před několika lety. Pelillův dlouholetý přítel a profesor z Ben Gurionovy univerzity v Izraeli, navrhl využít algoritmy pro řešení skládaček v archeologii. Postupně se k projektu připojili další.
Projekt by měl být hotový koncem příštího roku, práce na něm ale ovlivnila i válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, protože část výzkumu má na starosti právě izraelská univerzita, od které nápad vzešel.
I přes tato zpoždění zaznamenává tým úspěchy. Před několika týdny se v Janově například podařilo zprovoznit vůbec první verzi robotické platformy, upozorňuje Pelillo.
Po dokončení by měl systém RePair být schopný fungovat nejen v Itálii, ale i v archeologických lokalitách po celém světě.
Jak s umělou inteligencí pracují i na Pražském hradě? To si poslechněte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno Báry Vránové.
Související
-
Zaostřeno na české železnice: Hlavně nerezignovat na to, že se rychlých vlaků dočkáme, říká Kupka
Na jednu stranu jsou na tom české železnice nejlíp z bývalých komunistických zemí, na druhou stranu pořád zaostávají třeba za těmi v Německu, Rakousku nebo ve Francii.
-
Knihovny jako fyzické místo nemůže umělá inteligence nikdy nahradit, myslí si šéf pražské bibliotéky
„Když jsem se před lety stal ředitelem knihovny, měli jsme plno politiků, kteří říkali, že nechtějí stavět nové budovy, protože všechno je na internetu,“ říká Tomáš Řehák.
-
Většina lidí světa žije v přeplněných městech. Vlády proto staví nové metropole na „zelené louce“
Až 60 procent všech obyvatel Země žije ve městech. Z mnoha metropolí Asie a Afriky jsou organismy bez kontroly, jejich růst nikdo neřídí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
