Zavřít školy není levné řešení, tratit budou děti i stát na jejich daních z příjmů, říká analytička

„Jsou žáci a studenti, na nichž negativní dopad vidět není, a pak je tu skupina těch, o které ani nevíme, jak je veliká a kde dopad může být zásadní. Je pravděpodobné, že u nich deficit nikdy už nebude kompenzován,“ upozorňuje Kartous.

Čtěte také

Petr Šabata: Učitelé, rodiče, ředitelé i děti to jistě zase zvládnou, nic jiného jim nezbývá

Zmíněná studie think-tanku IDEA při institutu CERGE-EI odhaduje jen ekonomické dopady přerušení výuky, připomíná analytička. Podle ní měli studenti ztíženou cestu k učení nových věcí a naopak toho mohli více zapomenout. 

„Studie předpokládá ztrátu budoucí produktivity dnešních žáků a studentů, a tím pádem i ztrátu na příjmech dětí. Ty nejsou jednotlivě závratné, ale protože těch dětí je hodně, tak jen ztráty na ekonomické produktivitě budou značné. Náklady jsou počítané dlouhodobě, rozpočítané na produktivní život každého žáka a počítá se, o kolik přijdou děti a o kolik přijde stát na odvodech z hrubé mzdy.“

„Zavřít školy není skutečně levné opatření,“ pokračuje Zapletalová. „A to se bavíme pouze o ekonomických dopadech, a ne o psychosociálních, o ztrátách motivací, o dopadech, které zavření škol má na rodiče a jejich pracovní ztráty, jejich duševní zdraví a tak podobně.“

Školy zavřete jedním rozhodnutím vlády, ale kontrola, testování a trasování v podnicích je založeno na složitém vyjednávání.
Bohumil Kartous

Kartous konstatuje, že je pro vládu snazší zavřít školy než podniky: „Školy zavřete jedním rozhodnutím vlády, ale kontrola, testování a trasování v podnicích je založeno na složitém vyjednávání. Bohužel v České republice jdeme tou nejjednodušší cestou, která nese náklady, o kterých analýza IDEA mluví.“

Pomoc rodinám, ne doučování

„Problém je – a to je také obsaženo v analýze –, že někteří žáci budou mít konečnou míru vzdělání nižší a tím pádem jejich celoživotní uplatnění bude ovlivněno. Bohužel ale nemáme tuto skupinu znevýhodněných dětí ohraničenou, natož aby došlo k nějaké cílené snaze těmto dětem pomoci,“ upozorňuje Kartous.

Čtěte také

„Chytrý telefon máme jeden, pro úkoly chodím do školy.“ O školách z pohledu dětí, rodičů a učitelů

A připomíná, že dříve se odhadoval počet těchto dětí asi na 10 tisíc. „Dnes je to 50 tisíc a stále jde ještě o dost podhodnocené číslo. Řešení jejich situace ale nespočívá jen ve školách, ale zejména v tom, že se pomoci dostane rodinám. Tedy ne že tyto děti dostanou ve škole dvě hodiny doučování.“

„Česká republika ani dříve neoplývala schopností stahovat rozdíly mezi jednotlivými skupinami žáků,“ upozorňuje analytička. „Epidemie to ještě víc obnažila. Takže po návratu ti, kteří už byli znevýhodnění, se nechytí a jejich rozestup se bude ještě zvětšovat.“

To je pro společnost problém z mnoha důvodů. „Ekonomicky ztrácíme lidské zdroje, které jako stát máme, tedy naše lidi, děti, žáky, studenty. Z toho plyne složitější uplatnění na trhu práce a mnoho dalších sociálních problémů,“ naznačuje další souvislosti výpadku ve výuce Lucie Zapletalová.

Čtěte také

Nevyužívejte děti k naschválům vůči škole, prosí rodiče před otevřením škol ministr Robert Plaga

„Jsou školy, které se naučily skvěle pracovat s digitálními nástroji či formativním hodnocením žáků a budou je užívat nadále, ale jsou i ty, ve kterých tato přechodná doba nezanechá žádnou stopu. Takže silní budou silnější a slabí budou ještě slabší,“ předpovídá Bohumil Kartous a dodává: 

„Jedním z identifikátorů propadu bude to, kolik dětí nebude pokračovat ve studiu na střední škole. Připomínám, že tenhle faktor je regionálně odlišný a třeba na Kalrovarsku a Ústecku je vyšší.“ 

Poslechněte si celé Pro a proti Karolíny Koubové.