Žena knězem? Už to je možné i u nás, jsem toho důkazem, říká presbyterka Bártová

10. září 2023

Může mít i u nás žena autentické kněžské povolání? „Samozřejmě, že může, ale je otázkou, nakolik si ženy něco takového jsou v rámci církve schopny vůbec jen připustit,“ říká Darina Bártová, jedna ze dvou žen, které byly před měsícem vysvěceny ve Starokatolické církvi na presbyterku. Presbyter je společné označení pro kněze a biskupa, tedy svěcené služebníky, kteří mají kněžskou hodnost.

„Jsem toho typickým produktem. Ve chvíli, kdy se o ženách začalo diskutovat před synodou, která loni v říjnu schválila svěcení žen do všech tří stupňů, začali za mnou přicházet lidé a ptali se, jestli bych o tom uvažovala, kdyby to bylo možné. Já v té době o ničem podobném ale nepřemýšlela. Když přišel první člověk, poslala jsem ho do háje. Ale když přišel 15., musela jsem se zamyslet a řekla si, že mi tím chce Bůh něco říct. Takže pak místo do háje jsem je posílala za biskupem s tím, že pokud to tak bude vidět i on, tak…,“ popisuje Bártová.

Čtěte také

Kněžské svěcení žen už ale probíhá například ve Velké Británii. „Když zavedla anglikánská církev (Church of England) svěcení žen na biskupy, přimělo to mnoho jejich kněží k přestupu do církve katolické,“ popisuje Tomáš Petráček, vysokoškolský pedagog, katolický teolog a církevní historik.

„Také jde o jeden z momentů, kde se ekumenismus láme a rozděluje. A vůbec celé pojetí duchovenské služby jako speciálního stavu v církvi teď prochází obsáhlou diskusí. Hodně se mluví i o tom, co to znamená, jaká je role tzv. lajků, ale i duchovních nebo kněžích. Nakolik je potřeba mnohé věci nově promyslet. Debata o svěcení žen je pak pouze jednou částí celého širšího problému,“ dodává Petráček.

Celou debatu Vertikály Evy Hůlkové si poslechněte v audiu.

autoři: Eva Hůlková , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.