Ať žijí duchové. Ghostwire: Tokyo fascinuje japonskou mytologií, ale jako hra hlavně nudí
Jarda, Šárka a Lukáš se tentokrát sešli ve studiu, aby probrali nejnovější počin herního hororového mistra Šindžiho Mikamiho, který víc než strašení tentokrát akcentuje spiritualitu, tajemno a nadpřirozeno. Ghostwire: Tokyo od Tango Gameworks nicméně funguje víc jako encyklopedie mýtů Země vycházejícího slunce, mezi akčními adventurami v otevřeném světě jde o nanejvýš průměrného zástupce.
Otevřený svět reprezentuje v tomto případě jedna jediná tokijská čtvrť, Šibuja, ohraničená podivnou mlhou, která zapříčinila zmizení čtvrt milionu lidí. Hlavní hrdina Akito měl v tomto paranormálním momentu smůlu, protože se ocitl na hranici života a smrti, takže své tělo nově sdílí s duší mysteriózního detektiva přezdívaného KK.
Díky tomu začne ovládat i magické bojové umění na principu prstových pečetí kudži-kiri, kterým se brání proti nájezdům démonů reprezentujících psychické potíže moderních obyvatel Tokia. Premisa zní skvěle, prvních několik hodin se i poměrně nadějně rozbíhá, aby svůj slibný rozjezd nikdy nezvládla proměnit v něco víc.
Kromě Ghostwire: Tokyo probrali moderátoři Questu další herní kousky, kde duchové a nadpřirozeno hrají zásadní roli. Jarda velebí třeba kooperativní psychologickou záležitost Phasmophobia, kde čtveřice hráčů a hráček vystupuje v rolích lovců duchů, ale v průběhu výjezdů se spíš oni sami stávají lovnou kořistí. O korunku nejstrašidelnější herní úrovně všech dob se ale už řadu let přetahují dva úplně jiní kandidáti z žánrů jinak nehororových.
V čem spočívá genialita Šindžiho Mikamiho? Proč se v otevřeném herním světě špatně straší? Poslechněte si celý díl Questu o hrách s lehkými hororovými prvky.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.