Žijí v domech, které před více než 100 lety navrhl Jan Kotěra. Jak se jim bydlí a jak náročná je péče o dílo významného architekta?
Dům navrhl Jan Kotěra pro dědečka mého manžela, říká Jana Kučerová, která žije v Grohově domě. Jako první se do něj nastěhoval T. G. Masaryk s rodinou
Víte, kde byste našli byt, ze kterého se Tomáš Garrigue Masaryk v prosinci 1918 stěhoval rovnou na Pražský hrad? Na adrese Mickiewiczova 13, v domě, který pro svého přítele Josefa Groha navrhl ve svém vrcholném tvůrčím období architekt Jan Kotěra. Vydáme se tam v posledním dílu seriálu o životě v domech Jana Kotěry, kterým si připomínáme 150. výročí narození významného architekta.
Dva řadové domy z let 1910 až 1911 navržené architektem Janem Kotěrou pro magistrátní úředníky Josefa Groha a Otokara Borůvku stojí v ulici mezi Bílkovou vilou a Píseckou bránou. „Tyto parcely byly na hradbách, které se tenkrát bouraly, a tak je magistrát rozprodával svým úředníkům. A jedním z nich byl dědeček mého manžela, Josef Groh, velký přítel Jana Kotěry,“ popisuje Jana Kučerová, která bydlí v bytě, do něhož se hned po dostavění domu v létě 1911 nastěhoval Tomáš Garrigue Masaryk se svojí rodinou.
„S Josefem Grohem to tehdy domluvil Herbert Masaryk. Masarykovi se dokonce chodili dívat, jak se dům staví,“ vypráví Jana Kučerová a přidává jednu zajímavost – podlaha v bytě byla prý speciálně upravená, aby vydržela tíhu Masarykovy knihovny.
Výtvarně pojatou Kotěrovu fasádu nahradil břízolit
Průčelí Grohova domu upoutá kromě prvků z pískovce nebo režného zdiva i bustou Charlotty Garrigue Masarykové. Vstup do domu je zapuštěný do výklenku zdobeného reliéfem sochaře Stanislava Suchardy. V 50. letech byl dům znárodněn a rodina Josefa Groha zůstala až do revoluce bydlet pouze v jednom ze tří podlaží domu. „Manžel mi vyprávěl, jak se chodil hádat na OPBH (Obvodní podnik bytového hospodářství) kvůli omítce. Původně byla škrábaná, ale oni ji nahradili břízolitem,“ vzpomíná Jana Kučerová.
Její synovec, současný majitel domu Jakub Kučera, potvrzuje, že ačkoli se dům jinak dochoval v téměř původním stavu, fasáda byla v 60. letech brutálně zničena. „Z Kotěrovy původní fasády se nedochovalo nic, otloukli ji opravdu až na cihlu. Původní visáž domu tak známe jen z fotografií, šlo o moc pěkné, jemné a barevně pojednané řešení,“ popisuje Jakub Kučera.
Dodává, že starý dům znamená pořád hodně práce. „Hodil by se údržbář na plný úvazek,“ říká, ale život v domě si stejně jako jeho teta pochvaluje. „Původně jsme žili v podkroví, protože všechny byty byly obsazené. Asi deset patnáct let jsme byli v jedné místnosti, ale pak se uvolnil tento byt,“ dodává majitel domu.
Související
-
Po schodech do věže a s čelovkou do vodojemu. Vodárna Jana Kotěry se otevře díky Open House Praha
Vodárenská věž v Michli architekta Jana Kotěry je součástí vršovického vodárenského komplexu, který byl postaven v letech 1906 až 1907 ve stylu geometrické moderny.
-
Moderní Okresní dům architekta Jana Kotěry v Hradci Králové slaví letos 120. jubileum
Okresní dům v Hradci Králové se řadí mezi první významná díla architekta Jana Kotěry, který se narodil před 150 lety. Jde o počátky moderního stavitelství na našem území.
-
„Vypadá, jako by nebyla vůbec opravená.“ Architekti obnovili Školu architektury
Do Školy architektury, která je součástí pražské Akademie výtvarných umění v ulici U Akademie, se brzo vrátí studenti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
