Život pěstounských rodin? Většinou normální, jen s pravidelnými návštěvami sociální pracovnice, popisuje vedoucí služeb prevence
Jednou z forem náhradní rodinné péče je pěstounství. V některých případech se pěstouni o svěřené děti starají jen krátkodobě, než se vyřeší problémy původní rodiny, jindy péče trvá mnoho let. Pěstounskou rodinu po celou dobu doprovází sociální pracovnice. Pomáhají s problémy, které podle jejich zkušeností nastávají hlavně v období puberty a dospívání dětí, jak potvrzuje Romana Karták, vedoucí služeb prevence Charity Prachatice-Vimperk.
Důvody, proč se biologičtí rodiče svých dětí vzdávají, jsou podle Romany Karták různé. „Většinou se to děje v případě, že nejsou schopni z nějakého důvodu pečovat, nezvládají to, mají špatné životní podmínky,“ říká.
Smyslem pěstounské péče je pak umístění dítěte do náhradní rodiny, většinou na dobu, než rodiče své problémy a starosti vyřeší. Některé děti ale zůstávají u pěstounů dlouhodobě, mnohdy do dospělosti. Vždy je ale podporován kontakt s biologickými rodiči. „Někde se to daří, někde ne, je to individuální,“ komentuje Romana Karták.
Pěstouni si nikdy nevybírají svěřence, ale hledá se pro konkrétní dítko vhodná pěstounská rodina. „Existuje registr, do kterého mají přístup způsobilí pracovníci krajského úřadu. My jako doprovázející organizace takovou možnost nemáme. My se k rodině dostáváme až v okamžiku, kdy už se stává pěstounskou a má za sebou potřebnou přípravu, psychologické testy, vzdělávání,“ upřesňuje Romana Karták.
Čtěte také
Většina pěstounských rodin podle ní funguje dobře, žije běžným rodinným životem. S doprovázející organizací se setkává každé dva měsíce. „Dopředu si telefonicky domluvíme schůzku. Hovoříme se všemi členy rodiny, ptáme se, co dělali, co zažili, co funguje a co nefunguje. Zajímá nás, jak se mají pěstouni, snažíme se je podpořit. Rodinu po celou dobu, až do zletilosti dětí, doprovázíme. Jsme pomocníci na cestě pěstounstvím,“ popisuje.
V případě, že vše funguje, jak má, není potřeba žádných intervencí nebo další pomoci. V opačném případě dochází sociální pracovnice do rodiny častěji. „Problémy mnohdy nastávají v době puberty a dospívání. Rodiny si často nevědí rady s tím, jak s dítětem komunikovat, jak vychovávat, jak se k problémové situaci postavit,“ dodává Romana Karták.
Pěstouny jsou například manželé Kozákovi z jižních Čech. Před třinácti lety si vzali do péče tehdy ročního Honzíka a o tři roky později dvouletého Davídka. Jaký je nyní vztah dětí s pěstounskými i biologickými rodiči? Jak společně žijí? I to uslyšíte v pořadu Přímá řeč věnovanému pěstounské péči, který připravila Hana Šoberová.
Související
-
Světová šampionka, filmový herec, vtipný moderátor. I to jsou děti, které vyrostly u pěstounů
Celé jedno okresní město by zaplnily děti, které v Česku vyrůstají v náhradní rodinné péči. Dvacet tisíc kluků a holčiček! Z různých důvodů nemohou žít s vlastními rodiči.
-
Dva domovy dítě po rozchodu rodičů zvládne, dvě školy už přináší velkou zátěž, říká advokátka
Když se rozpadne rodina, může být šance na rozumný rozvod dohodou a uspořádání poměrů k dětem společnou péčí. To je podle právničky Jany Tomešové ideální varianta.
-
Když se narodíme, potřebujeme náruč. Pokud rodičovská chybí a neobjeví se jiná, dítě to poznamená
Adopce a pěstounství jsou nejčastějšími formami náhradní rodinné péče u nás. Děti, které nevychovávají vlastní rodiče, by se díky nim měly dočkat toho, co velmi potřebují.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
